Dokázali by Češi těžit suroviny a budovat průmysl ve vesmíru?

Dokázali by Češi těžit suroviny a budovat průmysl ve vesmíru?

U příležitosti stého výročí založení Československa bych rád nastínil naše možnosti kam by se dalo expandovat a zajistit tím zvyšování prosperity. Jak titulek napovídá, jedná se velmi odvážné myšlenky – pro mnohé stále ještě na pomezí sci-fi. Nejde však o nic nereálného. Technicky a ekonomicky talentované osobnosti by dokázaly přijít na to jak uspět. Je přitom zřejmé, že půjde o hodně.

Neil deGrasse Tyson, americký astrofyzik a ředitel Haydenova planetária, několikrát ve svých vystoupeních prohlásil, že prvním bilionářem (angl. trillionaire) bude ten, kdo zvládne těžbu asteroidů. Od kohokoliv jiného bych to vnímal spíše jako snahu zviditelnit se nebo zkrátka jenom jako pokus podráždit okolí. Ne však v jeho případě. Pokud tohoto popularizátora vědy znáte, bude vám jasné, že to myslí zcela vážně a s přihlédnutím k jeho neuvěřitelnému rozhledu a perfektnímu myšlení, přestává být ono odvážné tvrzení pouze za hranicí futuristických vizí. Máme ale nějakou šanci my, Češi? Celý příspěvek 

Neil deGrasse Tyson

Neil deGrasse Tyson

Mým nejoblíbenějším popularizátorem vědy je Neil deGrasse Tyson, protože má nejen velký přehled, skvěle mu to myslí a umí informace srozumitelně předávat, ale je navíc i vtipný.
Pokud vás věda vůbec nezajímá, určitě se podívejte na pár videí s tímto zábavným astrofyzikem. Třebaže možná některé pojmy nepojmete, umíte-li dobře anglicky, bude to stát za to. Celý příspěvek 

terraformace Marsu není možná

Proč nepůjde terraformovat Mars

Představa proměny extrémně nehostinného Marsu na svět alespoň trochu podobný Zemi, víří představivost snílků již mnoho desetiletí. Ačkoliv je terraformace vnímána spíše jako něco z oblasti sci-fi, resp. z budoucnosti vzdálené tisíce let, několik nápadů, jak s tím alespoň začít, by bylo možné zrealizovat již za pár desetiletí. Například stavba obřího zrcadla z odrazných fólií na stacionární dráze nad jižním nebo severním pólem. Zvýšený přísun slunečního záření by mohl zahájit tání bílých čepiček, které jsou složené převážně z vody a oxidu uhličitého. NASA již spočítala, jak by musela být zrcadla velká a kolik by vážila (0,2 milionů tun). Je zřejmé, že by se musela postavit z materiálu těženého například v pásu asteroidů. Jde tedy o velmi odvážné projekty, které by se daly začít uskutečňovat až po zbudování průmyslu ve vesmíru, protože z gravitační studny Země je příliš drahé cokoli vynášet. Nikdy však k terraformaci Marsu nedojde. V článku se dozvíte proč. Celý příspěvek 

sahara projekt

Proč osídlovat vesmír, když je na Zemi tolik prostoru

Elon Musk se chystá zahájit osídlování Marsu, Jeff Bezos chce vybudovat průmyslové kolonie na Měsíci, řada společností vyvíjí robotické systémy, kterými budou prozkoumávat a možná i těžit suroviny na Měsíci a na asteroidech,  NASA chce do mrtě prozkoumat sluneční soustavu a Číňané touží sestřelit americké vojenské satelity. Šílené lidstvo je fascinováno vesmírem. Něco nás tam táhne i za cenu absurdně vysokých nákladů (cena za vynesení 1 kg na nízký orbit se pohybuje od 1 milionu Kč do 50 tisíc Kč – větší náklad / nižší cena za kilogram). Přitom na Zemi jsou ohromné nevyužité prostory, mnohonásobně vhodnější k osídlení, než jakékoliv jiné místo v blízkém vesmíru. Mrazivá Sibiř je oproti Marsu naprosto senzační ráj. Stejně tak třeba celá neosídlená severní část Kanady nebo centrální Sahara. Celý příspěvek