Sociální sítě – jaký mají přínos?

Čas od času se snažím objevit, k čemu jsou dobré sociální sítě, jaký konkrétní přínos mají či mohou mít (zvláště s přihlédnutím k času, který na nich lidé tráví). Chápu, že pro majitele těchto sítí jsou zdrojem finančních příjmů, a pro inzerenty zdrojem zákazníků, to je bez diskuse. Ale jak zlepšují kvalitu života uživatelů? Čím jsou užitečné? Jaký je jejich skutečný přínos a čím reálně své uživatele obohacují?

Musím předeslat, že článek je vedený v pesimistickém duchu, protože mám se všemi těmito sítěmi doposud jen špatné zkušenosti. (Tento článek aktualizuji každý rok již od roku 2012. I v roce 2023 se nic nezměnilo a stále platí zde uvedené.) Pokud se však najde někdo, kdo by dokázal objasnit, jaký konkrétní hmatetelný přínos má pro dotyčného třeba Facebook nebo Twitter budu za to velmi vděčný. Zajímá mne především přínos pro běžné uživatele. Co se týče propagace a brandingu, tak tomu se věnuje na sítích manželka. Má nastudované desítky kurzů na toto téma. Není z toho nic moc zisk, ale pořád lepší, než nic. Mít ale na tyto činnosti zaměstnance, tak jsem hodně v mínusu.
Je jasné, že každý vidí přínos v něčem jiném. Já kupříkladu očekávám, že za čas, který obětuji, získám užitečné anebo alespoň zajímavé informace, které lze případně přetavit v dovednosti, ve vytváření hojnosti, v dosahování homeostáze a spokojenosti obecně. Pokud nic z toho sítě za rozumné časové náklady nepřináší, jsou zcela zbytečné. Ale jak říkám, každý to má trochu jinak. Někdo třeba na sítě uniká od reality, jiný na nich vyhledává zábavu. Co já vím?

 

Facebook

Na Facebook (dále FB) jsem se zaregistroval jen krátce poté co se začal šířit a sice z důvodu tlaku okolí. Bylo to tuším v roce 2009. Přicházely e-maily s odkazem na FB a tak jsem se začal zajímat, k čemu by mohl být nápomocný.
Asi půl roku jsem se pokoušel objevit, k čemu by mohlo být dobré FB používat. Snažil jsem se pochopit, co na tom ostatní tak fascinuje. Každý tím byl posedlý. Chodily různé žádosti: o přidání do „Přátel“, „hry“ a další. Během krátké doby měl panel s „přáteli“ kolem padesáti lidí, většinu jsem osobně ani neznal, potvrzoval jsem žádosti nanejvýš lidí, kteří se znali s těmi, které jsem znal já.
Pokoušel jsem se pochopit, proč FB ostatní tak přitahuje. Marně. Bylo to snad v tom neustálém žvanění, v chaosu zmatečných zpráv o ničem? Pocit, že jsme jakoby virtuálně „mezi lidmi“?

Udělejme si v tom trochu pořádek
Po nějaké době mě napadlo, že by bylo dobré zkusit šum odfiltrovat. Odhlásil jsem odběr obsahu postupně téměř od všech uživatelů. Mnoho toho nakonec nezbylo. Chaos neustal ani v té chvíli, ale byl už o něco přehlednější. Informace však byly pro mne stále nezajímavé a už vůbec nebyly něčím přínosné.

Zkoušel jsem následně objevovat zájmové skupiny. Má představa byla taková, že se zaměřím jenom na své zájmy, tzn. především na podnikání, rozvoj osobnosti, programování, grafiku a budu používat FB jako nástroj k získávání zajímavých kontaktů a informací. Jenomže po čase jsem zjistil, že přínos byl opět zcela nulový. Jediné co se událo, byly nesmyslné ztráty času. Přirozeným způsobem jsem objevil, že FB je jen žrout času, který nic kloudného nepřináší.

Ani po několika letech stále nechápu, proč Facebooku obětují lidé tolik času. FB je jedna ze záhad, které se mi stále nedaří rozluštit, ač s tím experimentuji a dlouhodobě sleduji dění například prostřednictvím portálů typu tyinternety.cz , čtu na téma sociální sítě různé knihy a provádím testy i na našich komerčních stránkách. Důvod, proč se o sociální sítě navzdory stávajícím zkušenostem pořád zajímám, je nejen ten, že chci pochopit k čemu jsou dobré, ale především se obávám, abych něco neprošvihnul.

Třídírny informačního odpadu? … Nebo jeho zdroje?
Jednu dobu jsem se domníval, že by FB (nebo soc. sítě obecně) mohl být jakýmsi interaktivním agregátorem informací s možností posuzování váhy informací skrze virtuální autoritativnost původců zpráv. Jako máte na Pinterestu pinování pro uživatele zajímavých atraktivních obrázků a odpad tím pádem klesá ke dnu, podobně jsem se domníval, že by mohl fungovat Facebook.
Začnete sledovat zprávy autoritativních uživatelů, vybíráte informace, které vás zajímají a díky možnosti posílat komentáře si tyto informace pro sebe zpřesňujete nebo dále filtrujete. Váha příspěvku by byla předurčena autoritou přispěvatele a ohlasem čtenářů. Jenže nic není dále od reality! Takto Facebook rozhodně nefunguje.

Jak rozlišit účelové agitátory, od zmanipulovaných agitátorů? Jak oddělit zrno od plev, když stádo zajímá ze všeho nejvíc odpad a neužitečné informace? Jak poznat psychopaty od racionálně smýšlejících lidí, kteří vycházejí z vlastních zkušeností a nejsou pouhými přežvýkači bludů? Internet je přeplněný psychicky labilními lidmi, nevyzrálými osobnostmi, honiči svého ega (egohonáci) a dalšími individui, která je zajímavé číst jen pokud se vážně zabýváte studiem psychiatrie.

Někdo někde něco vypustí, povětšinou za účelem propagace své myšlenky nebo produktu, potom se informace x-krát obarví a propasíruje sítí, porůznu zdeformuje a na konci to na vás vyprdne komplexní informační bobek (nebo i něco většího či o jiné konzistenci).

Sebestřednost, neustálé tlachání o ničem a o všem, nahodilosti, roztříštěnost, povrchnosti, vytrhávání z kontextu – to vše, co FB a podobné platformy chrlí, je z mého pohledu zatuchlé dezinformační bahno, chaos v čisté podobě.

Najděte svůj vzor
Skutečnou osobnost, která by vám například mohla sloužit za vzor, najdete v nejlepším případě v jednom člověku z milionu lidí. Nevěřím už ani na hledání vzorů přes internet – je to naprostá ztráta času. Člověk se musí spolehnout sám na sebe, na svůj úsudek a na své zkušenosti.

Posuzování kvality podle počtu příznivců a podle ohlasů
Pokud například při prohlížení stránek přisuzujete váhu stránkám podle počtu jejich fanoušků, vězte, že není nic jednoduššího, než si fanoušky zakoupit. 1 ks za 1 Kč byla cena někdy v roce 2009. Objednat si bylo možné jakékoliv množství. Co vypovídá počet fanoušků? Podle mých zkušeností vůbec nic.
Velmi mě zklamala i myšlenka umožnit uživatelům vyjadřovat své názory prostřednictvím Veřejných komentářů FB, které šlo vložit na web přes iframe. Napadlo mě to proto, že nám naši zákazníci často posílají e-mailem poděkování. Naivně jsem si myslel, že když jim dám prostor přímo na stránkách, budou se chovat stejně. Bohužel se však přímo na stránkách nikdo vyjadřovat nechce. Pokud někde uvidíte reference prostřednictvím komentářů FB, půjde s největší pravděpodobností o směnný obchod – např.: „Dáme vám slevu, když napíšete reference.“

Facebook je neuvěřitelný úkaz, kolosální „požírač času“, gigaskládka mentálního odpadu. Čas, který na FB strávíte, zmizí nenávratně v černé díře.

Google+

Ze zvědavosti jsem se dostal na Google+ ještě předtím, než byl uvolněn přístup pro každého bez pozvání. I přes tu úžasnou technickou vymoženost (kruhy) musím přiznat, že vnímám přínos G+ pro můj život stejně jako přínos FB. Stejný marast, jen v o něco lepším kabátě. Nepatrnou šanci na zlepšení mého vnímání sociálních sítí vidím jen v potenciálu tlačítka +1. Pokud toto označkovávání kvality obsahu stránek začnou někdy v budoucnosti uživatelé skutečně používat, mohl by tím být převálcovaný dnešní klasický SEO byznys. V ideálním případě by vaše stránky byly upřednostněny ne proto, že jste si to zaplatili, ale proto, že jim lidé věří a jsou pro ně přínosné. Odpad by mohl dělat přesně to, co má dělat – odpadávat a podléhat rozkladu. Zatím je kvalita obsahu internetu lidem zcela lhostejná. Za klikání na +1 by musela být nejspíš nějaká peněžní odměna – potom by se ale nic nezměnilo – alespoň ne k lepšímu.
Myšlenka, že +1 nebo něco podobného, zlepší kvalitu obsahu internetu, je pravděpodobně jen další ideologie.

Update: Když Google+ chcípnul, chvíli jsem vážně věřil, že chcípne i FB. Stal se pravý opak. FB expandoval neuvěřitelným způsobem. Začal jsem se v roce 2019 o FB zajímat ještě intenzivněji a objevil jsem, že je sice stále úplně k ničemu z uživatelského pohledu (pořád jen požírač času), ale existují firmy, které propagují již jen přes FB a mají díky tomu desítky milionů obratu. Pravděpodobně se podařilo tvůrcům FB vyšlechtit generaci, která už nezná Google a nachází produkty a služby jen díky reklamám. Bravo FB! Jsi třída! Udělal jsi z ovcí ještě větší ovce, než jsme si dokázali představit.

Twitter

Mikrozprávy na Twitteru mě přestalo bavit číst asi po dvou týdnech. Sledoval jsem tweety řady lidí, chvíli třeba i známější osobnosti jako je Richard Branson, John Vanhara, Leo Babauta, Jack Welch, Elon Musk a další. Nevím, opět tomu vůbec nerozumím. Necítím se být tweety natolik inspirován a už vůbec obohacen, aby se mi vyplatilo obětovat čas jejich dalšímu čtení. Jediné, k čemu Twitter přispívá, je větší chaos, více rušení od podstatných věcí, více dezinformací, marast. [Update 2021: Zkoušel jsem Twitter sledovat ještě několikrát s odstupem let a je to stále o ničem. Nechápu, jak se někomu může vyplatit ztrácet tou pitomostí čas. Twitter, stejně jako všechny ostatní socka sítě, má nulový přínos pro život.]

Užitečná reklama?

Stále častěji se objevuje vtíravá podlézavá reklama, umně maskovaná do různých rádoby stravitelných podob. Reklama obecně se člověku po čase tak znechutí (nebo alespoň některým jedincům), že při sebemenším náznaku, kdy vám chce někdo něco prodat, se stáhnete zpátky a odříznete bez mrknutí oka i celou informační větev, na které to bylo posazené. Alespoň zbývá-li vám ještě něco málo z pudu sebezáchovy.
Doufám, že jednou dospěje reklamní průmysl do takové podoby, že bude užitečný. Proti poutačům na služby a produkty, které napřílad potřebuji k podnikání, bych neměl sebemenší výhrady. Nic takového se však neděje. Žádná sociální síť nedokáže správně interpretovat mojí informační stopu, kterou jistě na internetu zanechávám, když pracuji s internetem od rána do noci.
Kontextová reklama, byť je již poměrně pokročilá, se snaží o jediné – vytáhnout z nás peníze. To co poptávám – a není toho málo – nikdy nenalézám díky reklamě. Nestalo se mi to ještě ani jednou! Vše co potřebuji, musím vždy pracně vyhledat sám. Proto vnímám současnou reklamu velice negativně a generace, která se tím nechala oblbnout, je mi líto.

Mojí osobní neschopnost snést jakoukoliv reklamu jsem vyřešil používáním Adblock doplňků. Reklama se mi příčí a nezajímá mě, takže se mi na oči už žádná ani nedostane. Nikdy mi totiž nic užitečného do života nepřinesla.

 

LinkedIn

Systém LinkedIn byl z mého pohledu o trochu zajímavější. Založil jsem jednu úzce zaměřenou profesní skupinu a zájem o tuto skupinu se objevoval. Po zkušenosti s rozběháváním jednoho dnes již velkého (přes 100 tis. příspěvků) diskusního fóra bych mohl uplatnit principy, které se osvědčily při rozběhávání fóra i zde, ale přestal jsem se tím zabývat po prozkoumání jak vypadají na LinkedIn podobné profesní skupiny, když se rozjedou: chaos, změť nepotřebných informací, reklama, reklama, bezúčelnost.
Vytvořit profesní skupinu na LinkedIn je možné. Lidé chtějí mít možnost svobodně se vyjadřovat a svobodně ovlivňovat druhé. Čím více pravomocí získávají, tím jsou zainteresovanější. Musím však zdůraznit slovo „získávají“. Každý musí cítit, že si pravomoc zasloužil; nikoliv, že mu byla přidělena či umožněna. Spolupráce v takovýchto skupinách se odvíjí od jednotlivých členů. Závisí na míře ztotožnění s nosnými myšlenkami (společné cíle) a na důvěře. Stačí uplatnit několik podobných jednoduchých principů a může se vám povést rozjet profesní skupinu ve vašem oboru. Jenže co tím získáte? Pocit výjimečnosti? Pocit, že máte něco pod palcem? Byly pro vás přes LinkedIn získané kontakty k něčemu dobré?

 

Může vám ujet sociální informační vlak?

Někteří lidé se nedokáží v rozumném čase přizpůsobit změnám a je pro ně existenčně výhodnější vynakládat energii spíše na to, co již znají, a v tom se zlepšují. To, že neshledávám FB a podobné platformy uživatelsky ničím přínosné nic neznamená. FB je a bude. Není však užitečný pro každého. Čas, který trávíte v sociálních sítích, je pro vás buď něčím přínosný, nebo jde o náklady obětované příležitosti. Konkrétně to znamená, že když se kupříkladu rozhodnete tři hodiny trávit na FB, zbavíte se tím ve stejný čas možnosti vydělat peníze, nebo se něco užitečného naučit a získat konkurenční výhodu. Je také velmi pravděpodobné, že se tím okradete o čas, který jste mohli strávit pohybem někde v přírodě, tvořivými volnočasovými aktivitami, nebo třeba relaxací vaší mysli. Ale pravděpodobně to již není vaše volba. Jen málo lidí má totiž možnost svobodně se rozhodovat, co budou každý den dělat, proto si nemusíte nic vyčítat. Zmanipulovali vás a ani jste si toho nevšimli. Máte jiné představy o životě, jiné vzorce chování, než všechny generace před vámi.

Příčí se mi podporování stádovitosti. Viz tlačítka „To se mi líbí…“, „Přátelům se líbí…“…
Nakonec si nikdo nebude umět udělat svůj vlastní názor. Je to pohodlné a nebezpečně krátkozraké. Samozřejmě s tím experimentuji  i na našich stránkách. Lajky zákazníky nepřivádí.
Všiml jsem si na různých webech, že nejpřínosnější články bývají zpravidla nepochopené a snad proto nejméně hodnocené. Kvalitní informace využitelné v praxi bývají přehlížené – což je však výhoda pro vás – alespoň dokážete-li již oddělovat zrno od plev. Nejvíc se prosazuje bulvár, výstřednosti, anomálie, agresivita … zkrátka pudy ještěřího a savčího mozku.

Čas od času vyhledávám články pomocí klíčových slov typu „how to make facebook useful“, ale přirozeně žádný návod jak přenastavit FB tak, aby byl alespoň trochu užitečný neexistuje. Jde o díru na trhu? Nikoliv. Jediný reálný užitek ze sociálních sítí budou mít vždy jen firmy, které se naučily správně nastavit reklamu a těží společně s FB z nekonečné lidské blbosti a pohodlnosti. Užitečnost Facebooku (a potažmo všech socka sítí) je pro běžné uživatele nulová až záporná.

Názory na Facebook v komentářích pod videi na Youtube jsou vesměs shodné: „Odchod z FB byl nejlepší den mého života.“, „Po smazání FB účtu se cítím šťastnější.“, apod.
Viz komentáře:

https://www.youtube.com/watch?v=I77LHabHav8

https://www.youtube.com/watch?v=3E7hkPZ-HTk

https://www.youtube.com/watch?v=69Il1AHsT-c

https://www.youtube.com/watch?v=iAV1DaLtw2c