Návyky pro dobré zdraví

  • pohyb
  • vystavování se nepohodlí
  • strava
  • imunita a prevence
  • spánek
  • zrak
  • dýchání

 

POHYB

Zdaleka ne každý rád sportuje. Máte-li málo pohybu, což je příznačné v případě kancelářských profesí, potom je zapotřebí něco s tím dělat, jinak budete v budoucnu trpět. To nejmenší, co pro sebe můžete udělat, bylo zdokumentováno například již před delší dobou v pořadu BBC Horizon – The Truth About Exercise. Naprosté minimum je alespoň 3x týdně po dobu 5 minut opravdu velmi intenzivně cvičit – například šlapat na rotopedu. Je to důležité nejen pro prevenci zanášení cév, ale i pro aktivaci genů, které pomáhají obranným mechanismům našeho těla. Budete-li toto pravidlo dodržovat, je nízké riziko, že byste zemřeli následkem ucpání cév.

Velký přínos mají denní velmi svižné vycházky. Nejenže se zlepší prokrvování celého těla, ale dochází tím zároveň ke snižování stresu. Stres lze špatně rozpoznat (protože se z toho stává společenský standard). Pro tělo i mysl je však destruktivní.

Spočívá-li vaše práce v neustálém sezení, zvažte výměnu stolu za stůl, který umožňuje práci i ve stoje. Nevýhodou je, že má práce ve stoje negativní vliv na cévy v nohách. Nakonec vyjde asi nejvýhodněji vytvořit návyk spočívající v sezení maximálně 20 minut v kuse a potom několik minut různě pobíhat po pracovišti, nebo na běžeckém pásu.

 

VYSTAVOVÁNÍ SE NEPOHODLÍ

Jsou určité druhy nepohodlí, které jsou pro tělo prospěšné. Tyto „nízké stresy“ aktivují obranné geny a pomáhají tím s regenerací těla. Mají též vliv na udržování pořádku v těle. Jeden typ nepohodlí byl již zmíněn v předchozím bodě a sice krátké intenzivní cvičení. Vystavujte tělo krátkodobé vyšší zátěži, při které se zadýcháte. Tím se aktivují procesy, které pomáhají udržovat tělo v dobré kondici.

vliv zátěže na zdraví

Nejde ale jen o zvýšenou fyzickou aktivitu. Pro zajištění co nejlepší funkce těla je dobré vystavovat je denně například i tepelnému nepohodlí. Blahodárný vliv má nejen sauna, ale také pobyt v prostředí s nižší teplotou než běžných 21°C. Obecně lze říci, že pobyt v ideální teplotě 21°C je nejméně zdravý, protože tělo bez mírné zátěže zleniví. Platí to přirozeně i pro mysl.
Ideální zátěž musíte odhadnout sami. Každý člověk je trochu jiný.

 

STRAVA

Odborníci na výživu doporučují pestrou vyváženou stravu. V tom se většinou shodnou. Jejich ostatní rady nelze uplatnit univerzálně pro každého. Nechcete-li podstupovat nějaké výraznější změny, postačí bohatě přestat jíst stravu, která je nutričně chudá nebo vyloženě škodlivá. Sami jistě přijdete na to, co spadá do těchto dvou kategorií.
Tělo je vhodné vystavovat i pocitům hladu. Ten byl pro člověka v minulosti po tisíce a miliony let zcela běžný a jsou na tento stav navázány regulační a regenerační procesy skrze aktivaci užitečných genů. Dát si maximálně tři jídla za den (a spíše jen dvě), která zasytí jenom na půl, by mělo být samozřejmostí.
Pro povzbuzení mitochondrií (mitochondrie jsou de-facto buněčné elektrárny uvnitř buněk), tedy k zajištění jejich vyšší efektivity, je vhodné zařadit jednou týdně či měsíčně jednodenní půst. Dojde jednak ke spálení části zbytečných zásob tuku, ale především ke stimulaci mitochondrií, které mohou být jinak velmi líné, takže se cítíme vyčerpáni i když přijímáme hodně stravy.
Pro ty, kteří se o výživu zatím nijak zvlášť nezajímali, je na místě uvést základní návyky. Máte-li blízko k nadváze, nebo třeba i jen trochu větší břicho, zcela se vyhýbejte cukru a sacharidům obecně. Potraviny s vysokým obsahem sacharidů jsou bohužel veškeré výrobky z pečiva, ale také brambory a těstoviny. Vyhýbejte se průmyslově vyráběným potravinám. Nepijte slazené nápoje, ani džusy. Místo džusu si dejte vodu, nebo celé ovoce, tzn. včetně vlákniny.

 

IMUNITA A PREVENCE

Co udělat pro vyšší odolnost proti virům? Jak posílit imunitu?

Zapomeňte na různé umělé preparáty. Farmaceutický průmysl z vás chce pouze vymlátit peníze. Co se týče prevence, funkční jsou v podstatě jenom přírodní prostředky a sice například různé kombinace těchto potravin: česnek, zázvor, křen, cibule, hlíva ústřičná, houba reishi, vitamín C.

Chřipku lze podle psychoimunoneurologa vyléčit za tři dny. „Stačí kombinovat lapacho, echinaceu, propolis a česnek,“ řekl lékař Jan Šula v  Rozstřelu.

Největší vliv na zvýšení imunity má zajištění správné potravy pro mikrobiom, který máme ve střevech. Mělo by jít o stravu bez cukrů (cukr podporuje růst bakterií, které ve střevech nechceme), bohatou na vlákninu a ideálně zařazovat do jídelníčku fermentované potraviny, jako je kysané zelí (pravé domácí, ne sterilované!).

 

SPÁNEK

Význam kvalitního spánku se podceňuje. Přitom stačí docela málo. Místnost, kde spíte, by měla být větraná. Důležité je, aby v ní byla naprostá tma. Trpíte bolestmi zad? Potom vězte, že ve většině případů je na vině matrace. Měli byste si pořídit matraci co nejkvalitnější. Záda potom přestanou bolet přibližně do dvou měsíců.

 

ZRAK

Žijeme v rychlé pohodlné společnosti, která má na vše rychlá řešení. Proto když se vám zhoršuje zrak, dokážete si představit pouze nákup brýlí. Mnohem levnější a účinnější je však poctivá kalibrace zraku pomocí jednoduchých technik a masáže očních svalů a očí. Ostré vidění lze udržet svépomocí. Nutno podotknout, že je k tomu zapotřebí i kvalitnější vyvážená strava nebo alespoň sníst občas nějakou tu mrkev.

Na začátku tréninku zraku nejprve oči rozcvičíme. Asi tak desetkrát rychle zamrkejte. Zavřete oči a pohybujte jimi doleva, doprava a zpět. Potom nahoru a dolů a zpět. Nakonec zkuste se zavřenýma očima kroužit nejprve doleva, potom doprava. Nepřehánějte to! Nejděte nikdy do extrému! Nechte zavřené oči a chvíli relaxujte.
Kalibrace zraku se provádí v sedě, kdy očima sledujete ukazováček, se kterým zvolna pohybujete a kreslíte různé obrazce. Nehýbáte při tom hlavou. Nejprve začněte prstem pohybovat zleva doprava a zpět, potom shora dolů a zpět. Kreslete prstem na pomyslné 2D ploše před očima velká písmena a pečlivě sledujte pohyb. Důležitý je následný přechod do 3D prostoru, kdy se prstem pohybujete i dopředu a dozadu, nejlépe obkreslováním rovin koule. Zaostřování díky tomu probíhá plynule a mozek dostává přesnou zpětnou vazbu (kalibrace). Pomyslná koule by se v prostoru měla nacházet kam až dosáhnete. Následně jemně masírujte svaly okolo očí. Efekt je dvojí. Jednat tím relaxujete svalstvo, druhak opět předáváte zpětnou vazbu mozku o svalech (jakékoli vzruchy mozek pozorně sleduje).
Dejte ukazováček před oči tak, aby někde v dáli (minimálně 5 m od vás) byl nějaký zřetelný bod. Snažte se nejprve zaostřit zrak na ukazováček a potom přepnout zaostřování na bod v dálce. Střídejte zvolna zaostření na ukazováček a na bod v dálce. Mělo by to stačit pětkrát až desetkrát.
Cvičení zakončete jemnou masáží oční bulvy.

Kalibrační cvičení jsem objevil v době, kdy jsem začal vidět rozostřeně jak na blízko, tak na dálku. Tušil jsem, že by to mohlo fungovat a uvěřil jsem již po dvou sezeních. U mě stačilo cvičit dohromady asi hodinu po dva dny a zrak se mi jako zázrakem neuvěřitelně vylepšil. Důležité je najít funkční informace. Potom si v životě můžete ušetřit spoustu trápení (a peněz).

 

DÝCHÁNÍ

Existují různé techniky pro trénink dechu. Využívají je zejména sportovci pro zvýšení výkonnosti. Je však dobré mít na paměti, že trénink dechu má vliv i na výkonnost v běžném životě a dokonce i na zvýšení odolnosti vůči různým nemocem.

Základem je vytrénovat svaly, které mají na starost správné držení těla a tím i zajištění efektivního dýchání. (Sedíte-li celý den u počítače, je téměř jisté, že máte chybné držení těla.) [Tyto techniky budou doplněné později.]

Velmi jednoduchou zajímavou technikou, kterou (byť po svém) využíval již Emil Zátopek, jsou zádrže dechu. Cílem zádrží dechu je zdokonalit regulaci oxidu uhličitého v krvi a tím zajistit efektivnější zpracování kyslíku (více viz Bohrův efekt).

Postup cvičení:

  1. Cvičí se vždy v sedě a je zapotřebí maximálně se před tím uvolnit.
  2. Normálně dýchejte a po výdechu dech zadržte. Nijak se před tím nerozdýchávejte.
  3. Snažte se vydržet co nejdéle.
  4. Když už nemůžete, nadechněte se a přejděte na normální dýchání (nosem).
  5. Cvičení se má provádět třikrát až šestkrát týdně, přičemž za den tři až patnáct zádrží dechu. Mezi jednotlivými zádržemi dělejte přestávky tři až pět minut.