Dalo by se říci, že motivace je potřeba pohybu? Největší vliv na potřebu být v pohybu mají fyziologické potřeby (a možná především fyzikální zákonitosti). Přísun potravy považujeme za nezbytně nutnou potřebu, kterou je nevyhnutelné uspokojit. K tomu, abychom dokázali uspokojit nejzákladnější potřeby, není nutné ani vydělávat peníze. Stačilo by odejít do džungle a živit se tím, co dá příroda. Jenže naše potřeby jsou mnohem větší a závisejí také velmi na tom, kde se právě nacházíme.
V našich geografických podmínkách je nutné mít i dostatečně uzpůsobený příbytek, který nás ochrání před chladem, mrazem a jinými povětrnostními výkyvy. Nemáte-li kde bydlet, je váš život v důsledku tohoto nedostatku v zimě vážně ohrožen.
Kdyby záleželo jenom na uspokojení základních potřeb, potom i u nás by stačilo mít malou chýši s krbem a hospodářstvím. Jsme však především tvorové společenští a tím zcela závislí na společnosti.
Poznejte zdroje potřeb
Biologickým základem motivace by měla teoreticky být fyziologická homeostáza. Je-li organismus v homeostázi, funguje optimálním způsobem. Optimální funkčnost organizmu je důležitá nikoliv pro vás, ale pro šíření genů a memů, které mají v živém světě nadřazenou roli. Existují nenápadně nad námi, jsou v podstatě nesmrtelné a mohou se replikovat teoreticky do nekonečna (do doby, než dojde k vyčerpání všech zdrojů energie nebo k jiné zkáze).
Vaše tělo bude jednou zničeno. Vaše geny a memy však mají možnost přežít a dále se šířit i po vaší smrti. Umožnit jim šíření lze jen za určitých podmínek, které vyplývají z dostatečného uspokojování biologických potřeb, ale především z uspokojování potřeb kulturně-sociálních. Co jsou však ve skutečnosti ony kulturně-sociální potřeby? Kdo je definoval? Kdo požaduje jejich naplňování? Proč? Za jakým účelem? Je možné, že kultura (memy) žije svůj vlastní život a její potřeby se stávají našimi potřebami prostřednictvím infikování? Je možné, že prapodstatou všech potřeb je replikace?
Co doopravdy chcete?
Stále něco potřebujeme a hledáme. Pokud to získáme, hledáme a potřebujeme něco dalšího, protože to co jsme získali nás uspokojilo nebo to nebylo úplně ono. Lidská mysl nevydrží dlouho v klidu, je neustále něčím zaměstnána. Čím je v této chvíli zaměstnána Vaše mysl? Stále Vás zajímá Maslowova pyramida potřeb? A proč vlastně? Napište do komentářů. Zajímá mě, proč jste dali do vyhledávání „Maslowova pyramida“.
Tyto informace vyhledávám z důvodu své profese. Učím žáky Výchovu ke zdraví a dnes se budeme zabývat lidskými potřebami.
Děkuji za zodpovězení mého dotazu. Pomáháte mi pochopit potřeby čtenářů tohoto blogu. Uvítal bych reakce i dalších čtenářů na můj dotaz (otázku jsem položil na třetí straně), ale uvědomuji si, jak je těžké udělat si čas byť jenom na tak jednoduchou věc, jako napsat co přesně hledám, nebo proč. Všichni věří, že to něco nakonec někde naleznou, takže není čas ani žádná potřeba se byť jen zmínit. Objevíme to určitě na další, nebo další, nebo na další a další stránce. Alespoň to je můj případ. Téměř nikdy to co hledám nikde nenajdu. Podle mě za to může Google. 🙂
Dobrý den,
tento článek mne zaujal pro jiný úhel pohledu a v podstatě je to to co hledám. Jiný úhel pohledu na motivaci v tomto případě trefně řečeno stimulaci.
Snažím se o stimulaci lidí, se kterými mne pojí pracovní prostředí a ekonomické cíle.
Bez toho abych je zaujala se mi nepodaří cílových hodnot dosáhnout a bude to mít přímý vliv na mou profesní budoucnost. Avšak není nijak jednoduché vymýšlet stále nové a nové způsoby jak předat a vysvětlit myšlenku.
Najít důvod proč se neustále snažit dosahovat lepších a lepších výsledků když vždy chybí hmatatelný výsledek a vyvolání soutěživosti je setřeno absencí odměny spojené s případným vítězstvím.
Tito mí kolegové až na pár výjimek nemají svůj vlastní „hnací motor“,nemají potřebu seberealizace a přesto s nimi chci dosáhnout cíle.
Pokud by Vás napadlo něco zajímavého k výše uvedenému, prosím o koment. případně radu.
Děkuji za Váš článek 🙂
Pokud vaši kolegové neví kdy jsou úspěšní a nedostanou v tu chvíli pozitivní zpětnou vazbu, tak neví jak mohou úspěch opakovat. Ti, co nemají vlastní „hnací motor“, jak jste psala, ho zcela jistě mají, ale vaše stimuly jej zatím nenašly. Často je potřeba kolegy „zatáhnout“ do Vaší hlavy, aby pochopili to, co motivuje vás a proto vy stimulujete je. Jinak se tomu říká společná vize týmu, pokud se s ní členové týmu neztotožní, pak nemají nadšení ke splnění cíle…
Starám se o své 2 děti, náš společný život (tedy i naplnění či nenaplnění mých a také jejich potřeb, a následky, které to má) mě vede ke snaze všemu lépe porozumět, sobě i jim, abychom lépe „fungovali“, byli vespolek a jako jedinci spokojenější a šťastnější. Je to cesta, cesta hledání vyváženosti a harmonie 🙂
Mám prohlemy s naplňováním potřeb a hledám cestu z téhle krize. Chci zjistit co skutečně potřebuji a co jsou závislosti které mě omezují.
Myslím si že sociální sítě fungují pro reálnou komunikaci stejně tak jako porno nás dokáže oblbnout a „nepoznáme ho od reality“ resp ho bereme za soufast realitky akorád není tolik vjemů (pachy, hmat atd.) A je tam nějaký další prostředník v podobě obrazovky..
Až budou sexboti tak je až tolik nerozezname od lidí. Jako příklad je dobrý film ex machina.
No já si myslím že až na ty základní potřeby jako jídlo, pití, spánek a vylučování. Dost závisí na to kam nás tlačí společnost a nějaké podněty z vnější. Jako co by člověk měl dělat a jak se chovat. A tím jsou nastavené nějaké ty potřeby jako něčeho dosáhnout, být přijímán, mít rodinu stabilní práci atd.. A co se týká třeba sexu tak je to u lidí dost individuální i když dneska je toho plný internet a člověk nemusí zůstat jen u toho dnes už je třeba v Praze spousta takových salonů kam třeba zajít, ale jak říkám je to hodně individuální a dnešní doba je hodně zvláštní co se týká potřeb člověka.