LEAN filozofie je známá spíše jako štíhlá výroba. Jde o metodologii zaměřenou na minimalizaci plýtvání v rámci výrobních systémů a zároveň na maximalizaci efektivity. Štíhlá výroba, když se dělá od podlahy a pořádně, je cestou k významnému šetření časem a penězi. To zvyšuje konkurenceschopnost. Štíhlá výroba umožňuje využívat zdroje a čas maximálně efektivně.
Počátky této filozofie, či metodologie, lze najít v nejlepších Japonských firmách. Japonsko má coby ostrovní země omezené přírodní zdroje. Stejně tak má problém s nedostatkem prostoru. Nemohou si dovolit plýtvat, takže se u nich postupy spojené s maximální optimalizací využívání zdrojů rozvinuly nejdříve. Ve své podstatě jde o přirozený proces, který lze pozorovat u všech organizmů. Pouze ty organizmy, které se dokáží přizpůsobit a využívat zdroje nejlepším možným způsobem mohou přežít a prosperovat.
LEAN filozofii lze uplatnit kdekoliv. Nejlépe lze pochopit při aplikování ve výrobě, takže budeme z demonstrativních důvodů probírat především oblast výroby.
Nejdůležitější principy LEAN výroby:
- Hodnota: Je nutné pečlivě definovat, jakou mají produkty pro zákazníka hodnotu, a zajistit, aby byl výrobní proces s potřebami zákazníka řádně sladěn.
- Tok hodnot: Identifikovat a mapovat tok hodnot pro každý produkt nebo službu, vyzdvihnout kroky, které přidávají hodnotu, a eliminovat ty, které ji nepřidávají.
- Plynulost: Zajistit plynulý tok produktu výrobním procesem. To zahrnuje minimalizaci zpoždění a odstranění zádržných bodů pro udržení stálého pracovního toku.
- Přitažlivost místo nátlaku: Tradiční řízení se snaží udržovat svět v běhu nátlakem. LEAN filosofie se však zaměřuje na sledování poptávky a tedy využívá sílu přitažlivosti, což umožňuje dosáhnout volného toku energie bez omezení. Jde jen o to umožnit proudění (flow).
- Dokonalost: Neustále vylepšovat výrobní proces s cílem dosáhnout dokonalosti. To zahrnuje nepřetržité úsilí o snížení plýtvání a zlepšení kvality a efektivity. O dokonalost se však musí snažit každý jednotlivý pracovník, čili je nutné vybudovat firemní kulturu, ozřejmit smysl a výhodnost neustálého zdokonalování všeho, k čemu se pracovník „přichomejtne“.
- Vyhnout se nadměrné výrobě: Nevyrábět více, než je aktuálně potřeba. To co je vyrobeno navíc pouze komplikuje logistiku, zvyšuje administrativní zátěž a chybovost.
- Eliminovat čekání: Snížit čekací dobu nebo dobu nečinnosti během výrobního procesu, protože to představuje plýtvání časem a zdroji. Plýtvání se sčítá.
- Logistika: Minimalizovat pohyb produktů a materiálů.
- Nadměrné zpracování: Vyhnout se vkládání do produktu více práce, než si zákazník cení. Jakékoliv nadbytečné operace zcela eliminovat a produkty maximálně zjednodušit.
- Zásoby: Udržovat úroveň zásob co nejnižší, protože nadměrné zásoby vážou kapitál a mohou skrývat problémy ve výrobě. Nejhorší druh plýtvání je výroba na sklad, protože v sobě skrývá další navazující problémy a neefektivitu. Tyto problémy nejsou ihned viditelné, což je záludné.
- Pohyb na pracovišti: Optimalizovat pohyby pracovníků.
- Vady: Usilovat o odstranění vad a chyb ve výrobním procesu. Chyby lze eliminovat například tím, že se pracovník naučí dívat se na produkty očima zákazníka a stává se tím jeho kurátorem. Dalšího významného snížení chyb lze dosáhnout zpřehledněním, zjednodušením a také optimálním využitím dovedností jednotlivých pracovníků. Z praxe je zřejmé, že výhodnější je nechat provádět jednoho pracovníka více úkonů, než zařazovat na stejnou práci více pracovníků s méně úkony na produktu.
- Zapojení zaměstnanců: Angažovat a zplnomocňovat zaměstnance v procesu identifikace a eliminace plýtvání. Zároveň je učit vstupovat do role „zástupců“ zákazníka ve výrobě. Zákazník nemůže stát u výrobní linky, avšak pracovník se může vcítit do ochránce zákazníka a představovat si, že jej při dohledu na kvalitu u výrobní linky zastupuje.
- Standardizace: Standardizovat pracovní procesy.
- Vizuální management: Používat vizuální nástroje pro zlepšení komunikace a efektivity. To může zahrnovat značky, grafy a další vizuální pomůcky, které pomáhají řídit pracovní tok a rychle identifikovat problémy.
Pro zjednodušení: Stačí naučit se rozpoznávat ODPAD.
Odpadem je zde myšleno vše, co nepřidává hodnotu a naopak způsobuje ztráty času nebo peněz.
Odpadem je například:
- Cokoliv, co vás ve výrobě rozčiluje nebo jinak trápí. Jsou to „třecí plochy“, kde to „skřípe a vrže“.
- Odpadem je i výroba na sklad, protože významně navyšuje náklady (jak časové, tak i finanční). Riziko zastarání, náklady na inventarizaci, nadbytečnou logistiku, prostory, … vzniká také nepřehlednost, chybovost.
- Odpadem je dokonce i výskyt více nástrojů na pracovišti, než je při práci zapotřebí.
- Odpadní je také mít neuspořádané nepřehledné pracoviště. Vznikají prodlevy, ztráty, výpadky toku myšlení.
Naučit se rozpoznávat třecí plochy nestačí. Nutné je naučit se hledat řešení!
S tím souvisí nutnost naučit se překonávat nejistotu a pohodlnost.
Nikdy nemůžete vědět předem jak problém vyřešit.
Vzniká proto nejistota.
Tuto nejistotu lze vždy překonat.
Překonat nejistotu pomáhá vedete-li si deník, kam zapisujete objevené nejistoty a jak jste je překonali. Narazíte-li na těžký problém, před jehož řešením začínáte utíkat, pročtěte si deník a to vám hned pomůže vzpomenout si na podobné situace a uvědomíte si, že jde jen o další nejistotu, kterou lze překonat chytrým soustředěným úsilím.
Mravenčí píle překoná jakékoliv problémy.
Nevíte sice jak problém vyřešit, ale nijak vás to neblokuje v jeho postupném řešení.
Pohodlnost souvisí se snahou šetřit energii.
Jenže ve složitějších systémech tato pohodlnost způsobuje naopak významné plýtvání energií, což je „counter intuitive“.
To si běžně jen málokdo uvědomuje.
Ukažme si to na příkladě: V komerční tiskárně máte programovatelnou řezačku papíru. Jenže pracovníci budou vždy nastavovat hodnoty jednotlivých řezů ručně, protože nastavit nebo dokonce používat automatický řezací program se nikomu nechce. Pracovníci jsou od přírody extrémně pohodlní. Nasčítávají se kvůli tomu obrovské časové ztráty. Přitom nastavit program je triviální. Stačí stisknout tlačítko pro ukládání aktuálně prováděných řezů a na konci cyklu tlačítko pro uložení programu. Od té chvíle pracovník už nemusí pro daný typ tiskoviny ručně zadávat jednotlivé řezy. Stačí stisknout tlačítko pro spuštění konkrétního řezacího programu. Na vás je přijít na to, jak pracovníka přimět začít uložené programy používat, jinak bude vše stále dokola nastavovat zdlouhavě ručně. Místo pěti minut bude zakázku řezat deset minut. Zákazník potom platí pět minut u každé zakázky navíc jen proto, že nevíte, jak přimět pracovníka používat automatický řezací program.
Odpad je jako gravitace. Vždy je s tím nutné bojovat! Nikdy nemáte vyhráno!!!
Lidé se učí díky chybám. Chyb se nebojíme. Bojíme se pohodlnosti! Bojíme se neschopnosti dělat změny kdykoliv jsou nějaké zapotřebí!
Štíhlá výroba je proces kontinuálního vylepšování.
Vylepšujeme vše! Ale snažíme se při tom nejprve určit důležitost, protože věcí k vylepšení je nekonečně a na vše jaksi stále nezbývá čas.
Nikdy se nesnažíme řešit problematiku odpadu druhým. Každý má totiž ve svém životě tolik odpadu, že by k jeho vyřešení nestačilo ani pět životů!
Vylepšujeme naše myšlení a schopnost jednat, i když nám v tom brání pohodlnost.
Jakékoli vylepšování je INVESTICE.
Sice strávíte několik hodin hledáním nových postupů, lepšího řešení, ale potom mnohonásobně více hodin ušetříte při výrobě!!!
Hodnotu přidáváte pouze tak, že něco měníte, a sice ideálně odstraněním všeho nadbytečného!
Identifikujte cokoliv co vás rozčiluje a potom to změňte, vylepšete, odstraňte … prostě cokoliv, aby vás to už nevytáčelo, či nebrzdilo.
Naučte se rozpoznávat odpad/ztráty a hlavně se naučte vnímat odstraňování odpadu jako INVESTICI.
LEAN je umění SUBTRAKCE, čili odčítání. Odečítáme vše co je v systému navíc, vše co nějak brzdí výrobu, vše co nepřidává hodnotu, vše nadbytečné.
Součástí umění subtrakce je umění rozpoznávat co je nadbytečné, čili umění rozpoznávat odpad.
Vyhýbáme se nadprodukci, skladování, nepořádku, nepřehlednosti, nadměrným pohybům, nadbytečnému množství pomůcek a nástrojů, nadbytečnému papírování či digitalizaci, nadbytečným postupům.
Pro dosažení maximální efektivity začněte natáčet na videa stav PŘED a stav PO.
Před zlepšením máte například na pracovním stole nepřehledně zorganizované pomůcky či nástroje. Po investici času do zlepšení, čili zpřehlednění, má každá věc svůj specifický účel související přímo s cílem vaší produkce a své místo, aby ji bylo možné bez hledání ihned najít.
Co nesouvisí s danou prací je odstraněno.
Video máte natočené a bez zbytečného editování uložené na YouTube. Bude-li danou práci vykonávat někdo za vás, dáte mu odkaz na video.
LEAN lze aplikovat všude.
Pro příklad uvedu jak aplikuji LEAN filosofii při programování.
Dnešní programátoři nemyslí moc dopředu. Nemyslí na to, že kód bude brzy nutné začít opravovat, vylaďovat, přizpůsobovat změnám, takže slepují dohromady hlava nehlava mraky knihoven, že se v tom nakonec nikdo nevyzná. Na aplikaci, u které by stačilo pro dosažení stejné funkcionality 2000 řádků kódu, běžně nabalí stovky tisíc i milióny řádků kódu připojením obrovských knihoven. Připojují knihovnu třeba i jen kvůli jedné malé funkci. Když se to potom někdo snaží později opravit, je bez šance. Strávil by na tom výrazně více času, než na vývoj nové aplikace.
Já to dělám jinak. Buduji kód co nejjednodušší, co nejpřehlednější, a připojuji cizí knihovny jen když je to naprosto nezbytné. A kód generuji pomocí ChatGPT4, takže je to jako kdybych měl po ruce 9 profesionálních programátorů. Chybovost je díky tomu minimální. Produktivita nezvykle vysoká. Přehlednost maximální. Do kódu vkládám pro dobrou orientaci ASCII obrázky a velké nápisy. Mohu mít díky tomu v jednom souboru i celou aplikaci, klidně se dvěma tisíci řádky! A dokonale se v tom vyznám. Nemusím zdlouhavě hledat a otevírat dvacet souborů, abych našel kde provést změnu. Stačí otevřít jeden soubor a stisknout Ctrl+F.
Dávám do aplikace výhradně funkce, u kterých je vysoká pravděpodobnost použití koncovým zákazníkem. Ono totiž naprat do software mraky funkcí má většinou opačný efekt – uživatelé se těžko v takovém prostředí orientují a raději se poohlédnou po něčem jednodušším. Vybudujete sice úžasný systém s milionem vlastností, ale nikdo to nebude chtít používat, protože to bude nepřehledné.
Aplikuji při programování hlavně tyto zásady:
- snaha o maximální přehlednost (viz obrázky a nadpisy pomocí ASCII znaků)
- optimalizace pomocí AI
- programuji pouze to, co bude mít určitě široké využití (orientace na potřeby koncových uživatelů)
- jednoduchost
- minimalizace ztrát času kvůli snahám naučit se cizí knihovny, když kód se stejnou funkčností vygeneruje ChatGPT za pár sekund
LEAN by bylo dobré začít aplikovat ve státní správě, ale také ve škoství, protože děti jsou dnes nucené učit se obrovské množství věcí, které nikdy v životě neuplatní. A to, co pro život jednou opravdu potřebovat budou, se naopak téměř neučí.
Plýtvá se všude.
Proč?
Protože si to skoro nikdo neuvědomuje!
Všem aktuální stav připadá normální.
Jsme pohodlní.
Neradi přemýšlíme.
Jedinou cestou k prosperitě je začít opravdu myslet a myslet každý den.
Vymýšlet, jak dělat věci jinak, lépe, efektivněji.
Nespokojit se s daným stavem věcí, ale místo toho trpělivě hledat lepší řešení.
Zkoušet, testovat, vyhodnocovat.
Rozpoznávat odpad a přiřazovat prioritu jeho řešení. Odpadu je tolik, že je nutné vyřešit vždy na prvním místě to, co vám nejvíce pomůže, to co nejvíce zkvalitní váš život, nebo přinese nejvíce peněz či obecně užitku. Nepřeskakovat k řešení jednoduchých, ale málo důležitých věcí.
Přestat žvanit a začít dělat něco užitečného, prospěšného, smyslupného!
Ano, musím teď přestat psát. Práci za mě nikdo neodvede.
A vy byste měli přestat číst a jít místo toho objevovat nové cesty k prosperitě.
Pokud byste si měli něco vzít z tohoto mého příspěvku do života, pak rozhodně doporučuji naučit se rozpoznávat ODPAD a jak se jej zbavovat, jak plýtvání předcházet.
A také naučit se každý den (až do konce života) upřednostňovat užívání času na věci smysluplné a vyhýbat se pálení času věcmi bez hlubšího smyslu. Stačí se za tímto účelem naučit pokládat si neustále otázku: Proč?
Pochopíte-li a přijmete-li principy štíhlé výroby, můžete se tuto filosofii naučit rutinně používat například díky budování vedlejších příjmů. Inspirace naleznete v mé knize 50 způsobů jak si přivydělat.