Jak se ucházet o práci a jak (ne)napsat životopis

Co je dobré vědět, chcete-li si najít lepší práci? Začněte od potřeb zaměstnavatele. Následující článek není návodem jak získat práci. Jde o nástin procesu „zaměstnávání“, ale z druhé strany. Řada uchazečů vůbec nechápe očekávání zaměstnavatelů ani jejich potřeby. Tady je vaše šance: pokuste se podívat na věc z pohledu zaměstanavatele.
Najít spolupracovníky (někdo říká pracovníky), kteří jsou odhodláni nabídnout to nejlepší ze sebe a mají chuť dělat svou práci zodpovědně a s vysokým nasazením, je těžké. Nejde ani tak o nedostatečné zkušenosti (v málokteré práci vystačíte s tím, co umíte z předchozí práce), jako o vnitřní motivaci a tvořivost. Můžete namítnout, že motivaci má za úkol vyvolat zaměstnavatel.
V takovém případě se ovšem vždy jedná o externí motivaci, která nikdy nemůže být přínosnější, než vnitřní motivace. (Jak říká Ivo Toman ve stejnojmenné knize: Motivace zvenčí je jako smrad.)

Cyklus hledání zaměstnanců začíná zpravidla u potřeby zařídit, aby nějaká část systému fungovala i bez každodenní přímé účasti podnikatele. Vžijte se do role podnikatele. Vše co ve vaší firmě šlo zautomatizovat, jste již automatickým systémům svěřil (např. máte objednávkový a fakturační systém).
Pokud by návratnost investice do automatických systémů byla nejistá (nebezpečí zastarání systému nebo rychlejších změn na trhu), volíte možnost nechat zastávat rutinní činnosti lidmi.
Vedle spolupracovníků pro rutinní (tovární) činnosti potřebujete především stroji nenahraditelné kreativní spolupracovníky (umělce), kteří pomáhají vytvářet a zlepšovat konstrukci vašeho systému, anebo tvoří něco nového (například nové produkty, nalézají nové kontakty, hledají nové cesty).

Podmínkou přežití a prosperity je inovace neboli pozitivní změna. Je nutné neustále se odlišovat od konkurence a zároveň nabízet to, co lidé skutečně chtějí. Mluvím o nabídce produktů, ale i o nabízení vašich služeb, když se ucházíte o práci.

Naprostá většina uchazečů o první typ práce – o rutinní tovární činnosti – od vás pouze něco chce a jen málokdo chápe, že peníze jsou podružné a dostavují se jako přirozený výsledek snažení. Stejně vnímají pracovní vztahy i uchazeči o druhý typ práce.
Vytváří-li spolupracovník hodnoty, má-li silnou vnitřní motivaci a vůli něco měnit k lepšímu, budete si jej velmi vážit. Stává se někým, koho nelze jen tak snadno nahradit. Vzniká vzájemně prospěšná vazba. Většina lidí má však podivně deformované představy o těchto vazbách. Navíc existují neuvěřitelně spletité zákony, které možnost přirozeného vzniku symbiotických vazeb zatemňují až zcela znemožňují. Přitom je to tak prosté. Tvůrčí prostředí je potřeba umožnit, nelze nařídit shora. Je-li člověk dostatečně přizpůsobivý, nepotřebuje ani žádné pochybné sociální zákony. Když není práce, najde si práci jinou. Sociální politika však lidem vštěpuje názory typu „Nemusíte nic dělat, nemusíte přemýšlet a snažit se, tatíček stát se o vás postará.“ Neochota a pasivní přístup jsou sociální politikou uzákoněné. Potom se nelze divit, když ztrácíme konkurenceschopnost ve výrobním sektoru. O tom ale darmo mluvit. Stádu ochočenému sociální politikou nelze nic vysvětlit. Má svou pravdu a před realitou si strká hlavu do písku (resp. do televize a jiných médií).

Na trhu práce je nutné nabídnout něco navíc.  Podnikatel si dá třeba na jobs.cz strohý inzerát, že hledá někoho na pomocné práce. Dostane nikoliv desítky, ale možná i stovky odpovědí. Aby ochránil svůj čas a nalezl co nejvhodnějšího spolupracovníka, musí inzerát velmi upřesnit a pokud hledal již dříve, ví, že musí chtít více, než daná práce vyžaduje.
Zadavatel podá inzerát s přesnými požadavky … a stejně přijde mnoho odpovědí. Ovšem po několika pohovorech zjišťuje, že uchazeči se zdaleka nepřibližují vyjmenovaným požadavkům, neprojevují zřetelný zájem o práci a nemají co nabídnout. Nejtragičtější jsou například uchazeči o práci grafika, webdesignéra, programátora, kteří nemají žádné portfolio. Přitom jde o zásadní vodítko. Typicky je tento problém vidět na on-line tržištích práce.

 

Jak probíhá výběr nejvhodnějších kandidátů

Vžijte se do role zadavatele. V e-mailu máte desítky a desítky odpovědí na inzerát. Začnete je pročítat. Čas běží. Hledáte po chvíli už jen indicii, něco, co by alespoň trochu někoho odlišilo od šedé masy. Jeden inzerát jako druhý. Některé hrozivé. Vaše pozornost se zacyklí na: „Chtěl bych možná tu práci. Zavojete mi na [zde číslo]“
Čtete ten inzerát znova od začátku a snažíte se vyřešit neřešitelné otázky typu: „V jakéže části vesmíru se nalézám??“.
Posléze vám dojde trpělivost. Začnete inzeráty mazat. Na některé třeba i ze soucitu odpovíte a vysvětlíte, proč takový inzerát nemá šanci zaujmout.

Ve druhé fázi máte vybraných x kandidátů. Nic navíc nenabízejí, ale aspoň se umí trochu odprezentovat. Voláte jim, přičemž jeden odpadne třeba proto, že uvedl chybně telefonní číslo a další proto, že se mu nedá dovolat. Zdá se vám to neuvěřitelné? Domnívám se, že je za tím vším odpor nechat se zaměstnat. Lidé se sabotují nevědomě.

 

Odpor

Největší příčinou odporu k práci je pravděpodobně nutnost dělat i věci, které nás nebaví. Nabízí se otázka, zda není lepší hledat takovou práci, která vás bavit bude. To se snadno řekne, že? Téměř jakákoliv práce většinou vyžaduje  vytrvalost, sebedisciplínu, silnou motivaci (zcela jinou motivaci než jen potřebu vydělat peníze) a mnoho dalších dovedností a předpokladů, které většinou chybí. Není možné dělat stále jen co nás baví.

Každý člověk v sobě skrývá velký potenciál. Problém je s vnitřním ohraničeným prostorem. Vytvoříte si ohrádku, ve které se cítíte bezpečně a neodvážíte se ani pomyslet, co se nachází mimo vytyčený prostor.
Lidem stále nedochází, že se nechali zdomestikovat a stali se ochočenými ovcemi, kolečky v soukolí, která lze snadno vyměnit. A nic s tím nedělají. Nesnaží se na sobě pracovat, nehledají nové cesty a jen čekají na zázraky.

 

Co může chtít zaměstnavatel

Zaměstnavatel může chtít pracovníky, kteří mají vztah k dané práci, anebo se o tu práci alespoň zajímají. Rozpoznat o co se zajímají není těžké. Skutečný zájem se příliš předstírat nedá. Zajímají-li vás jen peníze, nemůžete být velkým přínosem. Ne snad, že by vám ty peníze nechtěl nikdo dát – právě naopak – ale jen když na prvním místě budou jiné věci než peníze a tedy díky tomu i vyšší šance, že si na sebe vůbec vyděláte a nebudete jen ztrátou.
Namísto brát, se mnohem více vyplácí dávat. Nechtějte peníze, chtějte pomoci dosáhnout zisku.

V kreativních oborech je přímo nutností mít portfolio. Pomocí prezentace ukazujete druhým, jak jste daleko, co dokážete, jaký je váš styl. Lidé chtějí znát otisk vašich schopností a vašeho vlivu. Je přímo otřesné dostat od „kreativního grafika“ životopis ve Wordu, psaný jednou velikostí písma a bez odstavců.

  • Zaměstnavatel tradičního typu chce vidět váš životopis. Nejprve vyřadí ty ošklivé, disgrafické a z hezkých bude vybírat ty, které se jaksi blíží jeho požadavkům.
  • Zaměstnavatel nového věku *) chce poznat vaši osobnost, váš potenciál, hodnotový systém, motivaci, stávající dovednosti, životní cíle a hlavně jakým můžete být přínosem. Když se dokážete odprezentovat (odlišit) lépe než ostatní, začne se o vás zajímat. Když rozpoznáte potřeby firmy, pro kterou chcete pracovat a dokážete nastínit řešení nebo přednést svou vizi, zájem se opravdu zintenzivní.

*) novým věkem zde mám na mysli dobu nečekaných změn, ve které se právě nalézáme. Neexistence jistot, extrémní vybíravost zákazníků, stále nová a nová konkurence, informační přesycenost. Vítejte v informačním věku!

 

Jak (ne)napsat životopis

Jste-li skutečný tvořivec-umělec, namísto tradičního životopisu pošlete svou jasnou čistou prezentaci, anebo vymyslíte jiný způsob, jak ukázat co ve vás je. Klíčová slova jsou JINAK, LÉPE, ZAUJMOUT, VYBOČIT Z ŘADY… Ovšem s citem … ale to je u tvořivců samozřejmostí. (Nicméně tradiční životopis pro jistotu zašlete přinejmenším v případě, kdy tušíte, že jej bude číst personalista nebo státní úředník.)

Očekávali jste postup krok za krokem? To očekávají zpravidla kolečka v soukolí, o která není nouze. Kolečka stojí v řadě a dělají to co ostatní kolečka. Tam kde jsou největší příležitosti k růstu je lépe projevit se originálně (odlišit se, ale pozitivním způsobem).

Chce-li uchazeč zařadit zpátky do šedé řady, nalezne na internetu dostatek zaručených návodů jak napsat životopis.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *