O jaké konstrukce by tedy mohl být zájem? Kromě SPS a parabolických antén by se daly vyrábět nosné konstrukce, části satelitů, stanice, meziplanetární plavidla, ale především součástky pro výrobu zařízení, která budou páteří kosmického průmyslu – těžebních, zpracovatelských a výrobních strojů.
Podaří-li se vám jako prvním dostat na Měsíc zařízení pro těžbu vody a dokážete-li vodu dopravit zpět k Zemi na orbit, získáte takovou reklamu, o jaké se vám ani nezdálo. Titulky významných světových deníků by hlásily například: „Prvních sto litrů vody z Měsíce bylo dopraveno k Zemi!“. Sice byste byli hodně v mínusu, protože za 100 litrů si můžete naúčtovat v nejlepším případě pár set tisíc dolarů, ale na koho by se od té chvíle obracely státy a společnosti operující ve vesmíru? Pokud by těžební systém byl velmi pečlivě navržený a vyrobený, měl by se časem zaplatit a začít vydělávat.
Na své si přijdou také milovníci robotiky. Zatímco NASA delší dobu koketuje s neohrabanou Valkyrií, která má před sebou ještě hodně let vývoje, Boston Dynamics pokročili ve vývoji hbitých poloautonomních robotů a jsou ze všech hráčů nejblíže k dosažení použitelného robota pro práce ve vesmíru. Netvrdím, že jím bude Atlas. Fyzicky bude vesmírný robot připomínat spíše pavouka. Podstatné je, že již dokáží ty potvory rozhýbat a také co se týče jejich autonomního pohybu a orientace v prostoru to začíná být hodně zajímavé. Samostatné myšlení asi v nejbližších dekádách nemůžeme očekávat, ale dálkové operace i s několika minutovou prodlevou signálu možné budou.
Většina z vás jistě tuhle bestii už viděla, takže nic nového pod Sluncem. Pokud však ne, podívejte se, jak je hbitá:
Pořád má daleko k dokonalosti, ale ne až tak, jak si můžete myslet. Elon má dost nahnáno z umělé inteligence. Doufejme, že se z těchto nadějných robotických zaměstnanců nevyklubou skrze AI ovládaní zabijáci. Vývoj robotů je důležitý, akorát jen jako s každým vynálezem se to nesmí přehánět a je zapotřebí myslet především na bezpečnost. Elektřina nebo auta jsou také velmi nebezpečná, ale to přece neznamená, že je přestaneme kvůli tomu používat.
Prostředí bez tíže je ideální pro 3D tisk materiálů a struktur v mnohem větší kvalitě, než jak je lze vyrábět na Zemi. Úspěšně otestována byla už i 3D bio tiskárna, které propracovanější generace budou tisknout na orbitu z kmenových buněk velmi kvalitní náhradní orgány, například srdce. Za možnost žít déle si lidé rádi zaplatí.
Dokázali bychom naskočit na v tichosti se rozjíždějící vesmírný vlak? Nemáme sice finanční kapitál (většina majetku národa přešla do rukou zahraničních investorů – vem to čert), ale máme to nejdůležitější – lidský kapitál. Podle Světové banky jsme na čtrnáctém místě ze všech států. Je úžasné, že i navzdory ohromnému odlivu lidského kapitálu do zahraničí, se pořád držíme tak vysoko. Jsme na tom podobně jako Britové a lépe než Švýcaři. Tahle česká nezlomnost mne fascinuje.
Vím, že by byla náhoda, kdyby se k přečtení tohoto článku dostal někdo s velkou motivací, finančními prostředky a touhou uspět v něčem tak výjimečném, jako je dobývání vesmírných zdrojů, ale přesto článek píšu i navzdory malé naději na úspěch. 99,999% čtenářů nebude natolik osloveno, aby se začali více zajímat, jak by šlo podnikat ve vesmíru. Někteří však mohou zvýšit pravděpodobnost, že se pár výjimečných jedinců z milionů probudí, alespoň tím, že na článek ve svém okolí upozorní. Třeba si jej přečte nadějný český Elon a začne se vážněji zabývat myšlenkou jak vyrobit spolehlivé těžební stroje a jak to zafinancovat. Jednou to stejně někdo zvládne, proč ne někdo z nás?
Stejně jako Neil deGrasse Tyson věřím, že možnosti „tam nahoře“ jsou nekonečné a že stojí za to vymýšlet, jak poklady z hvězd dobývat a zvyšovat tím prosperitu na úroveň, kterou si jen těžko dnes můžeme představit.
Doporučuji podívat se také na www.asterank.com – databázi více než 600 000 asteroidů a jejich ekonomické hodnoty. Web v roce 2013 získala společnost Planetary Resources, která má spadeno na těžbu asteroidů. V současné době vyvíjejí systém Arkyd-6, který bude sloužit k průzkumu asteroidů za účelem těžby.
Dosavadní účast Čechů na vesmírných programech není zanedbatelná. A co víc, mladí to moc nevědí, ale třetí národem, který se jako první podíval do vesmíru v pořadí za Rusy a Američany, byli Češi a sice v zastoupení Vladimíra Remka.