Pětifaktorový model osobnosti (též Big Five), je jeden z nejrozšířenějších modelů v psychologii pro popis lidské osobnosti. Identifikuje pět základních rozměrů osobnosti ve snaze objevit které dovednosti mají největší vliv na úspěch.
Psychologie
Jak změnit svojí osobnost
Psycholog vám možná řekne, že změnit osobnost nelze, protože se s určitými pevně danými charakteristikami narodíte a je vymalováno. Částečně na tom něco je, ale většina parametrů lze mravenčí prací změnit. Člověk má totiž úžasnou schopnost adaptace na prostředí, na změny. Změníte-li prostředí či způsob myšlení, začnete se samovolně přizpůsobovat, aniž byste vůbec museli jednotlivé kroky potřebné k dosažení změn promýšlet. Jde to ale nějak výrazněji urychlit?
Porucha pozornosti
Porucha pozornosti ADD („Attention Deficit Disorder“), je ve většině případů ADHD s nerozpoznanou hyperaktivitou. (ADHD je definována jako porucha pozornosti s hyperaktivitou.) Hyperaktivita se sleduje jen u „problematických“ dětí a (z neznalosti) pouze ta fyzická. Máte-li ADD, máte s největší pravděpodobností také hyperaktivitu (takže ADHD), která spočívá u dospělých v neovladatelném zaujetí něčím novým, co vás právě zaujalo, takže se nemůžete (i kdybyste chtěli) věnovat něčemu jinému.
Fluidní inteligence a IQ testy
Co je to fluidní inteligence
Inteligence obecně je schopnost rozlišovat, poznávat, chápat, učit se, třídit, nalézat vzory … zkrátka schopnost myslet. Podle psychologů lze dělit na fluidní a krystalickou. (S tímto rozlišením přišel poprvé Raymond Cattell v šedesátých letech.) Fluidní inteligence silně závisí na kvalitě či vytrénovanosti naší pracovní paměti. Tento typ inteligence je programátorem našeho mozku. Programuje krystalickou inteligenci. Díky fluidní inteligenci se učíme rozpoznávat souvislosti a následně informace zpracovat a zařadit nové věci do kontextu stávajících vědomostí či dovedností. Schopnost učit se nové věci na této inteligenci silně závisí.
Urputný boj s vnitřními démony, aneb trpká cesta k vyšší produktivitě
Zajímáte-li se delší dobu, řekněme deset let a více, o knihy zaměřené na osobní rozvoj, možná mi dáte za pravdu, že i přes maximální úsilí se jen málokdy daří informace z knih uplatnit v reálném životě natrvalo. Vždy se vše nenápadně vytratí. Přesto se nevzdáváte a pokračujete ve snaze objevit zlatý grál – tedy použitelné informace, které by fungovaly dlouhodobě. Anebo když už nic, alespoň prokračujete i přes neustálé neúspěchy ve snaze přeprogramovat se k lepšímu a doufáte, že alespoň jedna technika bude opravdu fungovat dlouhodobě. Jenže stejně snaze dosáhnout uspokojivé produktivity bude něco temného neustále bránit a oponovat. Co s tím? Existuje řešení?
Celý příspěvek
Jak zvýšit průměrné IQ na 120 i více
Kdo by nechtěl být inteligentní? Vyšší inteligence pomáhá zlepšovat kvalitu života a snižuje množství chybných rozhodnutí. Problém je, že každý je o své výjimečnosti přesvědčený a „blbci jsou ti ostatní“. Gausova křivka normálního rozdělení četnosti IQ (inteligenčního kvocientu) v populaci naznačuje, že většina lidí má v průměru IQ kolem 100. 
Dnes je již zřejmé, že posuzovat člověka podle tohoto jediného ukazatele je značně nepřesné, protože člověk má smysl pouze jako celek, nikoliv jen hodnotíme-li jej podle toho, jak umí řešit obrázkové, matematické nebo slovní testy. Je ale zajímavé objevit, že neplatí obecně přijímané poučky uznávaných psychologů, že se IQ dovrší do osmnáctého roku života a potom zvolna klesá. IQ testy můžete hacknout. V dnešním příspěvku naznačím jak na to.
Mindset
Na Stanfordu působí psycholožka Carol S. Dweck, která se proslavila knihou Mindset – The New Psychology of Success a zejména zajímavým konceptem rozlišování myšlení. Rozděluje myšlení do dvou kategorií. Jedni mají neměnné nastavení mysli, tzv. „fixed mindset“ a druzí mají růstové nastavení mysli, tzv. „growth mindset“.
Zatímco lidé s neměnným myšlením nevěří na možnost pozitivní změny a tedy ani nechtějí na svém myšlení a životě nic měnit, druzí věří, že své znalosti, dovednosti a životní situaci mohou přímo ovlivňovat a tak se vzdělávají, získávají nové dovednosti, rostou.
Jak si ulehčit život? Stačí přijít na to, že není žádné já.
Trápíte se kvůli stresu, kvůli obavám o peníze, o zdraví, prestiž, sex, o rodinu, budoucnost, politiku apod.? Případně pociťujete jakékoliv jiné druhy běžných obav, stresů, tlaků, … například společenské? (napětí v rodině, na pracovišti, ve státě, ve světě, ve vesmíru …) Existuje řada způsobů, jak snížit stres, avšak žádné řešení nejde k jádru problému. Někomu chvíli pomáhá chodit k psychologovi, jiní se obrací na víru a na další pochybné berličky (např. na esoteriku), případně si jdou zaběhat, zarybařit, zahrát hru, opít se, zdrogovat se a jiné krátkodobé únikové činnosti. Zkrátka způsobů, jak vypnout, je nepřeberně. Ale co vlastně vypínáme a proč? Dokážete se nad tím na chvíli zastavit a zamyslet se?
Proudění – flow
Stav proudění (flow) je vysoce žádaný mentální proces, při kterém se věnujete nějaké činnosti (ideálně tvořivé práci) s absolutní soustředěností. Jste tou činností zcela pohlceni a tvoříte s velkou vášní. Jedná se o ideální stav vědomí, při kterém se cítíme nejlépe a podáváme náš nejlepší výkon. Je ověřeno pomocí experimentů, že ve stavu flow je produktivita 5x vyšší a tvořivost 3x vyšší, než při běžné pracovní činnosti. Je to jako kdybyste šli v pondělí do práce a zvládli toho za osm hodin tolik, jako standardně pracující lidé za celý týden. Zbývající dny od úterka do pátku by byly už jen bonusové.
Díky flow dochází nejen k významnému zvýšení produktivity a tvořivosti, ale také k zažívání pocitů štěstí – zejména proto, že se dostáváme mimo dosah našeho vnitřního kritika, mimo pařáty svého ega, zažíváme „jednotu s vesmírem“ a podobné subjektivně spirituální pocity.