cvičebnice koncentrace

Trénink soustředěnosti – cvičebnice koncentrace ke stažení

Řada lidí je přesvědčená, že s dovednostmi potřebnými k dosahování mimořádných úspěchů se musíte narodit. Takové přesvědčení umožňuje ospravedlnit pohodlnost – k ničemu jinému dobré není.
Jednou z nejdůležitějších dovedností, které podmiňují dosahování úspěchu, je schopnost být vysoce soustředěný a imunní vůči rušivým vlivům. Dokážete-li se dobře soustředit, jde vám vše mnohem lépe, než když se necháváte rozptylovat všemi možnými vnějšími a vnitřními podněty. Přivádět se do soustředěného stavu lze i pomocí k tomu určených cvičení.

Celý příspěvek 

Činit aktivní rozhodnutí nebo nechat za sebe rozhodovat druhé?

Žijeme v komplikované společnosti. I přesto většina toho, co se nám v životě děje, je důsledkem našeho rozhodování. Dokonce i když se odmítáme rozhodnout, jde o naše rozhodnutí, přičemž důsledky pro nás nemusí být nejpřijatelnější. Nerozhodnete-li se jaký bude váš další krok vy, rozhodnou za vás jiní, či jen přírodní procesy – neustálé změny a přeměny. Co s tím? Je lepší nechat se unášet proudem okolností nebo začít svůj život sami směřovat?

Celý příspěvek 

SWOT - silné stránky - slabé stránky - příležitosti - hrozby

Analýza SWOT – příklady

SWOT analýza se používá nejčastěji v podnikání. Jde o rozbor, jehož cílem je vyhodnotit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, klady a zápory. Výsledkem může být například změna priorit v řízení a vykonávání činností, změna strategie, zdokonalení procesů…
Celý příspěvek 

Kužel učebního procesu

Jsou lidé, kteří se neustále snaží získávat nové užitečné dovednosti a znalosti a překvapivě dobře se jim to daří. Mohou dokázat cokoliv realistického. V čem spočívá jejich výjimečnost? Jednou z podstatných dovedností, které ovládají, je schopnost učit se nové věci v souladu s principy kuželu učebního procesu. Abychom mohli dovednosti a znalosti využívat, musíme si především pamatovat. Co má vliv na dobré zapamatování?

Celý příspěvek 

Lze vycházet s psychopaty?

Existuje mnoho lidí, kteří postrádají schopnost vcítit se do druhých. Tito lidé mají poškozenou psychiku. Jde mnohy o nebezpečné psychopaty, kteří nás sice ve většině případů neohrožují fyzicky, ale pokud se nacházejí v řídících pozicích (ve firmě či ve státní organizaci), mají moc ovlivňovat negativně životy lidí ve svém okolí – stačí když způsobují enormní stres.
Lze zvládat bezvýchodné situace způsobené právě psychopaty? Jak s nimi komunikovat? Jak se bránit?
Celý příspěvek 

Tip jak si prověřit osobní produktivitu

Produktivita by se dala vyjádřit jako dovednost v dokončování úkolů v nejkratším možném čase.

Dobré produktivity lze dosáhnout když

  • máte vhodné podmínky (pořádek, prostředí bez rušivých stimulů)
  • máte představu o tom, jak bude vypadat výsledek
  • naplánujete si alespoň rámcově jednotlivé kroky směřující k cíli
  • začnete soustředěně konat
  • vytrváte
  • zpětně vyhodnocujete

Jasným ukazatelem je čas. Kdo stihne dosáhnout cíle rychleji, může být označen za produktivnějšího. (Smysluplnost, přínos cíle a další věci zde nebudu rozebírat.)

Prověřit svou produktivitu můžete například pomocí časovače. Nezískáte žádné objektivní výsledky, pouze si uděláte představu, kolik času spotřebujete na jednotlivé fáze při vykonávání úkolů.

Zde je jednoduchý časovač, kam je možné (přes tlačítko +) vložit jednotlivé fáze vaší činnosti:

http://www.online-stopwatch.com/swf/interval-timer.swf

Pro každou fázi nastavte váš odhad, kolik minut je zapotřebí pro dokončení úkolu.
Název fáze vložte do časovače jen heslovitě, vyťukejte počet minut (a přidejte dvě nuly). Nastavte zkukový alarm, spusťte to a jednejte.

Příklad:
sepsat obchodní nabídku … 15 minut
vytipovat 15 firem pro spolupráci … 30 minut
připravit hlavní body rozhovoru … 15 minut
zatelefonovat 5-ti nejzajímavějším … 10 minut

Po každé fázi se můžete na chvíli zastavit a zrevidovat, co jste v daném úseku všechno stihli a co jste očekávali, že stihnete. Můžete si také zkusit uvědomit, co vás vyrušovalo a odvádělo pozornost jinam.

Využití časovače ke zvyšování produktivity

Časovač lze použít také k trénování produktivity, protože vám pomáhá zlepšovat koncentraci, nutí naplánovat si postup a být „soutěživě aktivní“.

  1. připravte si rámcový plán
  2. zapište heslovitě do časovače a nastavte, kolik chcete každé fázi obětovat minut vašeho času
  3. spusťte to a nechte se tím řídit
  4. pokuste se vše zhodnotit a výsledky použijte ke zlepšení v dalších pokusech o dosažení vyšší produktivity

 

Co nám skutečně brání v úspěchu?

Co brání člověku v dosahování úspěchu?

Chcete-li přijít na to, co vám brání v dosahování toho, čeho chcete dosáhnout, můžete začít hledání například pomocí následující sebereflexe. Bude jen zapotřebí vzít papír a něco na psaní…

Napište šest věcí, které vnímáte jako největší překážky

 

 

Máte je napsané? Pravděpodobně ne. Racionalizace neochoty cokoliv dělat probíhá například takto: „Nevím, proč bych měl podle nějakého stupidního návodu hledat kdo ví co?!“.

Nevadí, zkuste to provést krok za krokem…
1. vezměte do ruky papír
2. zhluboka se nadechněte
3. vydechněte
4. sepište co všechno vám stojí v cestě k úspěchu

Nyní rozdělte seznam na věci, které můžete ovlivnit a na věci, které ovlivnit žádným způsobem nemůžete. Objevíte-li, že něco ze seznamu nepřekonatelných překážek by bylo možné za určitých okolností vyřešit, zařaďte tuto překážku mezi věci, které ovlivnit můžete.

Zaměřovat se na překážky, které opravdu nelze za žádných okolností překonat, je nesmyslné. Namísto toho je potřeba soustředit energii na věci, které měnit můžeme. A takových věcí je v životě víc než dost.

Pokud stále převládá strach či nechuť cokoliv řešit, je možné, že máte v sobě mentální infekci nebo mentální zatuhlinu. Jak se vypořádat s myšlenkovými konstrukcemi uloženými v paměti, které se staví proti našim zájmům, je nad rámec jednoho článku.

 

Co nám skutečně brání v dosahování úspěchu?
… především to, co máme v hlavě. Věříte-li, že něco nejde, potom to nejde. Stejně tak může být příčinou nedostatek  zkušeností či dovedností a strach z neznámého. Dále neochota cokoliv podnikat. Je pohodlnější a možná i bezpečnější pohybovat se po prošlápnutých cestách.

Na utváření bloků má vliv především naše interakce – vzájemné působení – s okolím a sebou samými. Jste-li aktivní a zvídaví, máte větší šance objevit a dosáhnout toho co chcete, než lidé pasivní a lhostejní. Více interakce správným směrem přináší zpravidla více zkušeností (pozor, nezaměňovat s vědomostmi). Se zkušenostmi roste vaše osobnost a tím šance na úspěch. Teprve vyzrálá osobnost může sobě určit, co znamená úspěch a jakou má mít podobu. Nevyzrálá osobnost bude závislá na vyjádření druhých, přičemž ono vzájemné působení má moc nasměrovat k dozrávání nebo i k úpadku a ke lhostejnosti.

Pokud jste dočetli až sem, je velmi pravděpodobné, že skutečně chcete něco ve svém životě zlepšit. Na těchto stránkách můžete objevit odrazové můstky pro potřebnou změnu.

 


Cvičení pro aktivaci prospěšných myšlenek

Náš život řídí myšlenky. Jejich původ bývá většinou nenápadně vklíněný do mysli systémem – společností. Společnost (státní instituce, škola, rodina, přátelé, média, zvyky, tradice … ) utváří vnější názory, představy, požadavky, potřeby, touhy, vize, zákony, normy chování atd., které vědomě či nevědomě přijímáme za své nebo s nimi nesouhlasíme.  Vytváříme samozřejmě i své vlastní názory, ale zpravidla jsou postaveny na konstrukcích představ o realitě, které jsme přejali za své během života.

Každý máme v hlavě vytvořené jiné modely vnějšího světa. Tyto modely jsou vytvářené myšlenkami.

Své myšlenkové toky můžete usměrňovat. Můžeme cíleně vyvolávat představy toho, čeho chceme dosáhnout. Na druhou stranu je obtížné snažit se zahnat představy, které jsou negativní či destruktivní. Namísto potlačování škodlivých myšlenek je třeba zaměstnat mysl odváděním pozornosti na to co chceme.
Pro příklad: Zkuste vyrušit opakující se myšlenku na osobní bankrot tím, že budete soustavně myslet na: vyhnutí se ztrátě zákazníků, vyhnutí se krachu, likvidaci, rozprodání majetku, exekuce, soudy, vymáhání dluhů, … Takové zneužívání vaší představivosti je sebedestruktivní. Do popředí vědomí se musí dostávat myšlenky, které vyvolávají obrazy úspěchu a kýženého stavu, nikoliv obrazy destrukce a pádu. Motivace strachem je sice také účinná, nicméně chybí-li pozitivní myšlenky (víra v úspěch), půjde vám brzy taková motivace po krku.

Nelze si zakázat nemyslet na něco. Lze jen myslet na něco jiného.

Chcete-li pracovat na zlepšování obsahu vaší mysli, potom jedním z neúčinnějších způsobů je klást si často a dlouhodobě otázky, které mysl užitečně zaměstnají, aktivují a udrží ve vámi vymezeném myšlenkovém prostoru. Mně osobně pomáhá nejlépe, když se snažím být maximálně užitečný. Tato snaha nejenže spolehlivě obsazuje většinu mého myšlenkového prostoru, ale navíc mi přináší i hlubší vnitřní uspokojení z prožitků tvořivosti (a prostřednitvím směny mých výtvorů také nezbytné finanční prostředky pro další fyzickou existenci).

Ochránit svůj myšlenkový prostor je náročné, protože vnější prostředí tento prostor nepřetržitě napadá. Stačí si uvědomit, kolik je všude reklamy, skryté inzerce na cokoliv, názorů a představ o světě. (Názory působící proti vám – myšlenky parazitující na vaší mentální energii, nazývám viry vědomí. Bude jim věnováno několik článků.)

Snažit se donutit na něco soustavně myslet většinou nelze. Oproti tomu položením otázky je možné pohyb myšlenek směrovat poměrně účinně. (Myšlenky jsou jako stádo ovcí; vy – vaše pravá podstata, jste pastevec. Nejste myšlenkami, jste tím, kdo je vnímá a ovlivňuje.)
Kladením si správných otázek dáváte impuls představivosti. Od představivosti se odvíjí celé naše snažení. Je-li mysl infikována představou, která nenabízí řešení, ale jen obavy, velmi těžko taková představa uvede do chodu naší tvořivost. Věříte-li, že něco nejde, nebudete se snažit objevit jak daného stavu dosáhnout, protože vaše představivost je uzavřena před tvořivým hledáním řešení. Dokonce se ani nepokusí řešení hledat!

Otázky je třeba sepisovat podle vašich potřeb. Zde uvádím příklady pro inspiraci:

  • Za co jsem vděčný?
  • Co mě opravdu baví a přináší mi pocity radosti a uspokojení?
  • Z čeho mívám největší radost?
  • Na co se těším?
  • Jaké osobnostní vlastnosti nejvíce oceňuji?
  • Co chci na sobě změnit?
  • Co na sobě obdivuji?
  • Jaká slova a věty mě nejvíce povzbuzují?
  • Které moje dovednosti přinášejí druhým největší užitek?

Objevují-li se ve vašem vědomí často i negativní myšlenky, je možné je důkladněji prozkoumat a navázat na ně kladení otázek, které se soustřeďují na nalezení řešení. ‚Navázáním‘ se rozumí vytvoření umělé asociace, která po té co se objeví negativní myšlenka, aktivuje položení vhodné otázky.

Příklad:

Nemám na nic čas. Nic nestíhám.
-> „Jak mohu získat více času?“
-> „Na co všechno potřebuji více času a proč?“
-> „Co mne okrádá o čas?“
-> „Které z mých denní činností jsou neužitečné a jaké jsou naopak prospěšné?“
-> „Jak mohu vypěstovat zvyk ve vykonávání jenom nejdůležitějších věcí a tím k získání více času?“
-> …

Schopnost odolat impulsu

Schopnost odolat impulsu

Sebeovládání hraje v životě velmi významnou roli. Experimenty s bonbóny („The Marshmallow Test“), které prováděl v sedmdesátých letech psycholog Walter Mischel, prokázaly, že lidé, kteří dokáží odvrátit své pokušení a oddálit získání odměny, jsou výrazně úspěšnější než ti, kteří jednají impulsivně a chtějí mít vše hned.

Mischel prováděl testy se čtyřletými dětmi. Vždy před ně položil bonbóny a řekl jim, že si mohou vzít jeden teď, ale když vydrží, než se za chvíli vrátí, mohou si vzít dva.
Některé děti si hned nedočkavě vzaly jeden bonbón. Jiné trpělivě čekaly. Během čekání si zakrývaly oči, aby pokušení zmizelo. Nebo si zpívaly, hrály si s rukama, pokoušely se usnout. (Jedno dítě dokonce chvíli olizovalo stůl okolo bonbónu.)
Mischel tyto děti sledoval o 14 let později, poté, co dokončily střední školy. Ty děti, které ve čtyřech letech dokázaly trpělivě počkat, měly ve škole výrazně lepší studijní výsledky, než děti, které jednaly impulsivně. Dokázaly lépe vyjadřovat své myšlenky, lépe se soustředily, ovládaly schopnost plánovat do budoucnosti a také většinou své plány dotáhly do konce.

Dokázat odolat impulsu – náhlé pohnutce k určitému chování, odolat bezprostřední reakci na stimul, je možná nejdůležitější psychická kvalita, která odlišuje úspěšné od těch méně úspěšných.
Tato schopnost je kořenem veškerého emočního sebeovládání. Existuje řada důkazů, že ovládání pohnutek je možné se naučit. Je však stejně jako u jiných dovedností nutné tuto dovednost formovat postupně. Prvotním krokem je naučit se uvědomovat si své emoce, které se nás snaží ovládnout. Toho lze dosáhnout udržováním zvýšené pozornosti a vnímavosti na vnitřní pocity.

Talent je dogma. Objevte svoji výjimečnost!

talent
Talent se velmi přeceňuje. Dovolím si říci, že je slovo talent dokonce používáno jako výmluva za naši lenost nebo pohodlnost.

Omezuje-li vás v rozletu přesvědčení typu „Nemám talent“, potom doporučuji nastudovat literaturu autorů, kteří se zabývali výzkumem talentu.  [Talent is Overrated – Geoff Colvin; The Talent Code – Daniel Coyle]
Ani Mozart, který bývá často označován za člověka, jež se „narodil umělcem“, neměl vrozený talent. Měl však otce – úspěšného hudebního skladatele Leopolda Mozarta, který jej dobře vedl. Úspěch mladého Wolfganga je výsledkem dlouhodobého, velmi intenzivního tréninku.

Mozart byl odevzdaný skládání hudby. Byl hudbou zcela pohlcen. Stalo se tak ovšem díky jeho otci, který byl nejen skvělým skladatelem, ale především učitelem. Již v roce, kdy se Wolfgang narodil, publikoval jeho otec vlivnou příručku ke hře na violu. Slavným se Wolfgang nestal hned v dětství, kdy byl již velmi důsledně veden, ale až v jednadvaceti. Trénoval mnoho let, než dosáhl mistrovství – než se projevil jeho „talent“.
Velmi podobné je to s nejznámějším golfovým hráčem světa Tigerem Woodsem. Také se s talentem nenarodil. Téměř od kolébky jej intenzivně učil jeho otec posedlý golfem.

Na nedostatek talentu se nelze vymlouvat. Jde o cíleně transformovanou píli, odevzdání, vytrvalost. Nic jiného. Co dělat, pokud chcete být úspěšní, ale „talent“ ve vás od dětství nikdo nerozvíjel? Je pozdě? Vzdát to?! … V žádném případě! Chcete-li opravdu uspět, uspějete. Musíte však investovat svůj čas a energii. Mnoho času a mnoho energie. Chybí-li vám zatím vlastnosti, které nejvíce napomáhají k dosahování úspěchu (vytrvalost, sebedisciplína, cílevědomost, soustředěnost a další), zvažte, zda by nestálo za to na těchto vlastnostech začít pracovat.

Nikoliv talent, ale výjimečnost!

Talent jako vrozená dispozice neexistuje. Vždy se jedná o schopnosti či dovednosti získané naší vlastní aktivitou – tedy tím, že se něčemu intenzivně věnujeme. Namísto používání slova talent by bylo vhodnější začít tomu říkat výjimečnost. Paradoxně totiž používáním slova talent zabíjíme zájem lidí o to co je nejvíce zajímá. V důsledku – když usoudí, že nemají talent – jejich zájem uvadá.

Výjimečnost získáváme svým vlastním přičiněním (též díky vlivu prostředí). Není to nic, s čím bychom se rodili.

 

Může být lucidní snění cestou k duchovnímu povznesení?

Hledáte spasení, nesmrtelnost, povznesení, osvícení, nebo něco podobného? … Kdo ví? Možná jsou lucidní sny cestou k prozření …

 

Chcete-li podnikat, vaše výjimečnost vám může dopomoci k nalezení nejvhodnější oblasti pro podnikání. Výhodou je, můžete-li čerpat energii přímo z toho, co děláte. Když se nedaří, máte sice dobrou zpětnou vazbu – víte, že je třeba něco změnit, ale není to příliš motivující. V oblastech, ve kterých jste výjimeční, můžete však získat velmi výživnou zpětnou vazbu. V takových oblastech budete totiž zažívat úspěch častěji než neúspěch a navíc neúspěch budete vnímat skutečně jen jako dobrou zpětnou vazbu. Neodradí vás od dalšího snažení – právě naopak – pomůže udržet se na cestě.

Jak zjistit v čem vynikáte pokud si nejste jistí?

  1. Při jaké činnosti ztrácíte pojem o čase?

  2. Za co získáváte od druhých uznání?

  3. Jaká práce se vám nejvíc líbí?

  4. Čím jste chtěli být, do jaké role jste se stavěli v dětství?

  5. Jaké jsou vaše přednosti?

  6. Co vám jde samo od sebe, aniž byste se museli příliš snažit?

  7. Do čeho se nemusíte nutit?

  8. V čem jsem dosáhl úspěchu?

  9. V čem toužíte přispět společnosti?

  10. Jak si představujete ideální pracovní den?

  11. Kam nejčastěji směřuje vaše pozornost?

Pomocí otázek vedených podobným způsobem můžete identifikovat všechny své silné stránky a následně je využít v podnikání, upevňovat je a rozvíjet.

Přednosti – rozvinuté dovednosti – odhalují, můžete-li něco dělat snáze, než jiné činnosti. Tam je vaše konkurenční výhoda. (Jedna z konkurenčních výhod.) Výjimečnost odhaluje, jak dobře a jak často danou činnost nebo dovednost provozujete.
Snaha vyhýbat se problémům může pomoci vyhnout se problémům, ale nelze tím působit na výjimečnost.

Sledujte své spontánní emoční reakce. Reakce v extrémních situacích odhalují vaše přednosti – odhalují v čem vynikáte.

V dětství nás některé aktivity přitahují a jiné odpuzují. Množství synaptických spojů je určeno tím, co nás v dětství nejvíce přitahovalo. Některé z vašich synaptických spojů jsou silnější než ostatní. Rychlost, s jakou se učíte nové věci, může naznačovat výjimečnost.

Zkoušejte nové věci. Naučíte-li se něco překvapivě velmi rychle, je to důvodem k hlubšímu prozkoumání. Buď to cítíte nebo ne. Pozorujte intenzitu, s jakou prožíváte aktivitu jíž se účastníte. Sledujte dominantní vzorce svého chování.

Základem úspěchu jsou kvalitní návyky. Jenže co dělat, když se vám návyky nedaří budovat? Pracujte místo toho s mininávyky. To dokáže každý, i ten největší prokrastinátor. Aplikace, pomocí které lze mininávyky trénovat, je zdarma a bez reklam. Více najdete na této stránce: Jak budovat mininávyky.