Filozofie úspěchuPodnikání, motivace, psychologie. Trénink soustředěnosti, sebedisciplíny, inteligence, paměti …
V létě roku 2018 jsme se dozvěděli, že Elon Musk dopraví v roce 2023 k Měsíci a zpět japonského miliardáře Yusaku Maezawa. Ten chce vzít s sebou bandu umělců z rozličných oblastí, jmenovitě filmového režiséra, malíře, tanečníka, spisovatele, hudebního skladatele, módního návrháře, sochaře, fotografa a architekta. Jedná se o zcela nevídaný nápad, který by mohl inspirovat velké množství pozemšťanů. Celý příspěvek
Občas na internetu narazíte na otázky podobného typu: „Kdyby nešlo o peníze, co byste chtěli v životě dělat?“, načež řečník (jako například ve videu níže) naznačí, že byste měli přestat dělat to, co vás nebaví a začít se věnovat tomu, co vás baví a že když budete pokračovat v tom co vás nebaví, budete toho jednou hodně litovat. A když budete dlouho dělat to, co vás baví, stanete se v tom perfektní a třeba se tím i uživíte.
Co však většinou nikdo nezmíní, jsou drobné detaily, o kterých by bylo vhodné mít alespoň hrubé povědomí – to aby se člověk příliš nedivil, vezme-li si rady k srdci bezhlavě. Celý příspěvek
U příležitosti stého výročí založení Československa bych rád nastínil naše možnosti kam by se dalo expandovat a zajistit tím zvyšování prosperity. Jak titulek napovídá, jedná se velmi odvážné myšlenky – pro mnohé stále ještě na pomezí sci-fi. Nejde však o nic nereálného. Technicky a ekonomicky talentované osobnosti by dokázaly přijít na to jak uspět. Je přitom zřejmé, že půjde o hodně.
Neil deGrasse Tyson, americký astrofyzik a ředitel Haydenova planetária, několikrát ve svých vystoupeních prohlásil, že prvním bilionářem (angl. trillionaire) bude ten, kdo zvládne těžbu asteroidů. Od kohokoliv jiného bych to vnímal spíše jako snahu zviditelnit se nebo zkrátka jenom jako pokus podráždit okolí. Ne však v jeho případě. Pokud tohoto popularizátora vědy znáte, bude vám jasné, že to myslí zcela vážně a s přihlédnutím k jeho neuvěřitelnému rozhledu a perfektnímu myšlení, přestává být ono odvážné tvrzení pouze za hranicí futuristických vizí. Máme ale nějakou šanci my, Češi? Celý příspěvek
Mým nejoblíbenějším popularizátorem vědy je Neil deGrasse Tyson, protože má nejen velký přehled, skvěle mu to myslí a umí informace srozumitelně předávat, ale je navíc i vtipný.
Pokud vás věda vůbec nezajímá, určitě se podívejte na pár videí s tímto zábavným astrofyzikem. Třebaže možná některé pojmy nepojmete, umíte-li dobře anglicky, bude to stát za to. Celý příspěvek
Představa proměny extrémně nehostinného Marsu na svět alespoň trochu podobný Zemi, víří představivost snílků již mnoho desetiletí. Ačkoliv je terraformace vnímána spíše jako něco z oblasti sci-fi, resp. z budoucnosti vzdálené tisíce let, několik nápadů, jak s tím alespoň začít, by bylo možné zrealizovat již za pár desetiletí. Například stavba obřího zrcadla z odrazných fólií na stacionární dráze nad jižním nebo severním pólem. Zvýšený přísun slunečního záření by mohl zahájit tání bílých čepiček, které jsou složené převážně z vody a oxidu uhličitého. NASA již spočítala, jak by musela být zrcadla velká a kolik by vážila (0,2 milionů tun). Je zřejmé, že by se musela postavit z materiálu těženého například v pásu asteroidů. Jde tedy o velmi odvážné projekty, které by se daly začít uskutečňovat až po zbudování průmyslu ve vesmíru, protože z gravitační studny Země je příliš drahé cokoli vynášet. Nikdy však k terraformaci Marsu nedojde. V článku se dozvíte proč. Celý příspěvek
Nikdy v historii nebyl člověk pod takovým tlakem, jako dnes. Máme sice všechno co potřebujeme a mnohem víc, ale žijeme v takovém shonu, jako kdyby měl být zítra konec světa. Možná právě ono „mnohem víc“ nás okrádá o čas, který potom chybí na odpočinek. Čím bohatší éra, tím je život paradoxně těžší. Alespoň po psychické stránce tomu tak je. Lze vyhoření předejít? A lze se z toho dostat, když už jste na cestě do pekel?
Dlouhodobě se zajímám o psychologii práce a sice především o zvyšování soustředěnosti a zvládání vnitřních emočních pochodů. Vím, že v této oblasti se nachází ohromný poklad. Jenom se stále nedaří najít správnou kombinaci k trezoru.
Představte si, že byste dokázali udržovat dlouhodobě vaší soustředěnost na řešení problémů až tak dobře, že byste postupně díky tomu zvládali dokončit jakýkoliv běžný úkol. Mnozí asi namítnou, že k vyřešení jakéhokoliv běžného problému je zapotřebí kromě jiného také genialita a vysoká inteligence. Jenže žijeme v propojeném světě, kde funguje dělba práce a specializace (to je to, co nás nejvíce odlišuje od ostatních živočichů). Nemusíte umět všechno. Stačí vyznat se v lidech a nacházet ty správné lidi, které se vyplatí najmout. Postup, jak teoreticky dosáhnout čehokoliv, je geniálně jednoduchý. Stačí udržet na cestě k cíli vaší soustředěnost. Dlouhodobě a vytrvale. To však dokáže jen málokdo. Celý příspěvek
Slovo kaizen pochází z japonštiny. Kai znamená změna, zen dobrý. Překládat lze jako „změna k lepšímu“. Kaizen filozofii aplikují především firmy a sice s cílem neustále zlepšovat procesy na všech úrovních (výroba, logistika, nákup/prodej, marketing, administrativa, řízení …). Účastní se všichni zaměstnanci. Změny k lepšímu mohou být i jen drobné, avšak díky každodennímu uplatňování tohoto přístupu dochází k synergickému efektu – i malé změny mají ve svém součtu po delší době vliv na celkový chod společnosti. Je jen zapotřebí při plánování změn přemýšlet a nesnažit se o změny jen proto, aby se něco dělo. Lze tuto filozofii uplatnit i v běžném životě? Celý příspěvek
Občas chodím na web databazeknih.cz, kde je možné přehledně evidovat knihy (přečtené, doporučené, chystám se číst atd.) a také je lze komentovat. Komentáře bývají zpravidla výstižné a lze se podle nich orientovat při zjišťování kvality knih. Existují však také knihy, u kterých mohou být názory v komentářích a hodnocení knih extrémně odlišné. Týká se to naštěstí většinou jenom literatury, která se točí okolo náboženství. Díky tomu, že diskutující využívají většinu funkcí daného webu a zanechávají za sebou zřetelnou informační stopu, můžete objevit souvislosti, které byste v běžných diskusích hledali horko těžko. Knihy jsou něco jako externí paměť. Čtete-li, natahujete si do hlavy informace a utváří se vám následně určitý obraz světa. Zajímalo mě, jaká je souvztažnost mezi tím, co čtenáři čtou a jejich komentáři pod knihami, které vyvolávají emočně nabité reakce. Posuďte sami.
Slither.io je extrémně jednoduchá, ale návyková massive multiplayer hra, kde cílem je přežít a urvat si co nejvíc energie pro sebe. Autoři se pravděpodobně nechali inspirovat v některých aspektech životem. V této hře můžete buď paběrkovat statická světélka, nebo trochu výživnější pohyblivá světélka, anebo útočit na ostatní hráče (případně na boty). Pokud hráče přelstíte a narazí do někoho nebo do vás, promění se na světélka a můžete je sežrat. Velice brzy vám dojde, že sběr statických světélek je pracná a nezábavná činnost. Začnete útočit na ostatní hady a stanete se predátorem.
Máme důvody k optimismu? Média vytváří temný obraz reality upřednostňováním negativních zpráv. Je to logické, protože lidé reagují nejvíce na nebezpečí a média potřebují diváky/čtenáře, aby prodala reklamu. Čím více negativity, tím větší pozornost mají. Pozitivní zprávy zpravidla zajímavé nejsou.
Pokud si sestavujete obraz světa pouze na základě zpravodajství, potom jej máte chtě nechtě velmi pokřivený. Zatímco masy lidí hltají katastrofické předpovědi temných proroků, po celém světě se dlouhodobě nenápadně zvedá životní úroveň a nebývale roste prosperita. Jak je to možné? A co je vlastně podstatou prosperity? Celý příspěvek
Dnes zabrouzdáme do oblasti science fiction. Školy zaměřené čistě na výuku zkušeností pro život zatím neexistují. Důvodů je řada, od strachu rodičů, že by se děti učily nevyzkoušeným způsobem (rodič nechce nic riskovat), po neschopnost prosadit potřebné změny ve školství nebo i v legislativě. Minimálně jedna škola takto zaměřená sice již existuje, ale nevíme o ní zhola nic, jen to, že jí založil Elon Musk po špatné zkušenosti s nejelitnější školou v Kalifornii, kam dal s naivním očekáváním své děti. Elon k tomu pouze řekl: „Klasické školy nedělaly věci, o kterých jsem si myslel, že by je měly dělat. Je důležité, aby se děti učily řešit problémy.“
Dnes existují v podstatě jen školy starého typu, tedy školy předinformačního věku, které měly za cíl nasypat do hlav informace a ochočit mladé lidi.
Celý příspěvek
Radovat se ze všeho?! Poněkud mimózní otázka, že? Jak se může sakra našinec žijící v České republice z čehokoliv radovat!? Vždyť je to tady úplně děsné! Připojení k internetu pomalé a drahé, školství nestojí za nic, zdravotnictví jakbysmet, vysoké daně, silnice jsou plné výmolů, politika jedna velká hrůza, soudy nefungují, bydlení předražené, kůrovec, imigranti kam se podíváš a teď ještě to sucho!
Možná však trochu změníte názor, když se nyní – byť jen letmo – podíváte na fotografie v tomto příspěvku… Celý příspěvek
Elon Musk se chystá zahájit osídlování Marsu, Jeff Bezos chce vybudovat průmyslové kolonie na Měsíci, řada společností vyvíjí robotické systémy, kterými budou prozkoumávat a možná i těžit suroviny na Měsíci a na asteroidech, NASA chce do mrtě prozkoumat sluneční soustavu a Číňané touží sestřelit americké vojenské satelity. Šílené lidstvo je fascinováno vesmírem. Něco nás tam táhne i za cenu absurdně vysokých nákladů (cena za vynesení 1 kg na nízký orbit se pohybuje od 1 milionu Kč do 50 tisíc Kč – větší náklad / nižší cena za kilogram). Přitom na Zemi jsou ohromné nevyužité prostory, mnohonásobně vhodnější k osídlení, než jakékoliv jiné místo v blízkém vesmíru. Mrazivá Sibiř je oproti Marsu naprosto senzační ráj. Stejně tak třeba celá neosídlená severní část Kanady nebo centrální Sahara. Celý příspěvek
Teprve nedávno mi došlo, že psaní blogu může být přínosné v podstatě jen pro autora daného blogu. Vliv na čtenáře je zcela zanedbatelný. Možnost komentovat příspěvky využilo jen mizivé procento čtenářů. Z toho vyplývá jeden důležitý závěr – nemusím už brát na nikoho ohledy, mohu psát opravdu o čemkoliv se mi zachce. Původně měl být blog především o osobním rozvoji, podnikání a podobných tématech. Vymezení tímto způsobem mi však svazovalo ruce. Pořád jsem se snažil psát korektně a jen v rámci zaměření blogu, protože mi to přišlo fér vůči případným čtenářům. Potom přišlo GDPR, které se mi tady nechce nastavovat (odmítám si na to udělat čas), takže jsem byl nucený vypnout komentáře, aby nemohl být ohrožen žádný uživatel vložením e-mailu nebo dokonce jména.
Když zmizí na blogu možnost zpětné vazby, je najednou celý blog jenom váš a můžete si začít dělat co chcete. Vzniká tím dokonalá diktatura obsahu. Čtenáři již nemají možnost vyjádřit se a případně i autora usměrnit. Je to samozřejmě ke škodě obou stran (z pohledu demokratického uspořádání), jenže uživatelé zde stejně nikdy nic přínosného do komentářů neuváděli, takže diktatura jednoho dne přijít zákonitě musela. Je to podobné jako v politice. Když nedáváte zpětnou vazbu svým zastupitelům a na všechno kašlete, dříve či později přijdete o možnost politiku jakkoliv ovlivňovat. Nastane diktatura.
Když sleduji politické dění (a nejen v ČR), je zřejmé, že většina národa a národů po diktatuře od srdce touží. Věřím, že tímto krokem – zavedením diktatury obsahu – paradoxně blog osloví mnohem více čtenářů. Je sice úplně jedno kolik čtenářů blog má nebo nemá, jen akorát když už se holt musí budovat diktatůra, potom čím více čtenářů se dostane do područí, tím lépe. Kdyby to tak nebylo, potom by neměla smysl ani diktatura sama o sobě a to už by byla fakt nuda. Měl jsem demokracii rád, občané už toho však mají plné zuby, tak se do toho pořádně opřeme … A bude hůř …
Fyzikální zákonitosti jsou neúprosné. Náš život je, stručně řečeno, nerovný boj s chaosem, tedy s narůstající entropií. Slovo entropie v daném kontextu (tzn. míra neurčitosti) poprvé použil v devatenáctém století Clausius. K druhému termodynamickému zákonu se vyjádřil slovy: Energie vesmíru je konstantní. Entropie vesmíru míří k maximu.
Neustálé navyšování entropie je patrné v mnoha aspektech existence – nikoliv pouze ve fyzice. Tak například v počátcích webových stránek bylo velmi snadné weby tvořit. Entropie byla nízká. Jenže se začala přirozeným způsobem zvyšovat. Dnes je velmi těžké držet se všemi technologiemi krok jen s použitím našeho omezeného mozku. Stejně tak narůstá chaos v politice, vědě, umění, počasí … vlastně ve všech směrech bojujeme se stále větším chaosem. Jako poslední naději jsme vymysleli umělou inteligenci. S chaosem se vypořádává mimořádně účinně, byť občas má dost silné halucinace, nebo jak to nazvat. Díky ChatGPT, nejlepší veřejně přístupné AI, mohu ale opět programovat a tvořit aplikace na vysoké úrovni. Nemusím se již topit v chaosu miliard novinek v IT oblasti. S AI jde programování úplně samo. Google je již pro nás programátory jen chaos a ztráta času.
Nejméně snesitelné jsou projevy entropie v lidském těle. Čím jste starší, tím vyšší je míra neuspořádanosti. Na mikro úrovni jde o to, že se buňky nedokáží obnovovat dokonale, tzn. dochází k poruchám a tedy ke stárnutí. Chyby v systému jsou častější a častější, až to jednoho dne rupne, a je konec hry. Než však systém dospěje do kritické fáze, užijete si spoustu „zábavy“ s důsledky zhoršování stavu. Poruchy paměti, snižování úrovně myšlení a další běžné projevy narůstající entropie, se začnou objevovat zrovna když potřebujete pravý opak, tedy zdokonalení paměti, soustředěnosti a myšlení. K tomu se začnou přidávat problémy jako je úbytek energie, zhoršování obranyschopnosti organizmu a další (d)efekty. Je nějaká šance entropii účinně brzdit?
Nechcete-li jenom čekat na „konec hry“, je zapotřebí zmobilizovat všechny poslední síly a jít do (informační) války. Válku sice nemůžete vyhrát, ale máte šanci oddálit definitivní porážku řadou vítězných bitev. Nepřítel je bohužel nepřemožitelný. Stojí proti němu dokonce i celý vesmír nebo vesmíry, věříte-li v multidimenzionální podstatu reality. Každý vesmír se řítí do propasti nicoty a nic tomu nemůže zabránit. Ale to již hodně předbíháme. Vraťme se do každodenní reality. Celý příspěvek
Nebudu nikoho napínat – profesionálové jednoduše neexistují. Možná mám jenom neuvěřitelnou smůlu, avšak po řadě zkušeností s „profesionály“ už na žádné nevěřím.
Určitě jste to také zažili. Potřebujete vyřešit nějaký problém, třeba porouchanou pračku, nefunkční monitor, interiér … cokoliv. Tak hledáte přes Google (nebo nedej bože přes firmy.cz), procházíte různé stránky a hledáte a hledáte, srovnáváte, zkoumáte registry daných subjektů (např. i pomocí Obchodního rejstříku nebo přes ARES), zjišťujete, jak dlouho v daném oboru podnikají, jaké mají reference atd. Potom se rozhodnete firmu/živnostníka oslovit. Většinou mají velmi napilno, ale nějaký termín se vždycky najde. A když se dostanete na řadu a dojde na lámání chleba, nevěříte vlastním očím. Uvedu pro představu pár příkladů.
Mnoho lidí to silně vnímá – musí přijít hluboké změny ve vzdělávacím systému. Nikdo ale neví, jak by školství mělo vypadat, aby skutečně plnilo svůj účel. Možná je to i tím, že nám v aktuálním chaosu uniká i sama podstata vzdělávání. V současné době slouží školství spíše k segregaci lepších zrn od horších, než k rozvoji studentů. Po dokončení všech škol se musí (v podstatě nepoužitelné) zrno někde zasadit a kultivovat, jako by vůbec žádným vzdělávacím systémem člověk ani neprošel. Aby toho nebylo málo, situace se komplikuje značnou neochotou lidí stát se profesionálními pedagogy. Tato forma sebeobětování není zrovna populární. Co s tím?
Poslední dobou se objevují spíše zprávy, které mají za cíl snížit cenu bitcoinu. Mohou však ovlivnit chování většiny investorů?
Je možné, že bitcoin bublina bude mít podobný průběh jako bublina kolem roku 2000, kdy lidé bláznili při prudkém rozvoji webových stránek a internetu obecně? Bude zde paralela?
Pro mozek je tuto grafickou teorii velmi snadné přijmout. Nenechte se však mýlit. Pozadí dot com bubliny bylo docela jiné, než v případě bitcoinu. Navenek vypadají obě bubliny stejně. NASDAQ je však o investování do cenných papírů, tzn. firem, průmyslu, do lidského snažení, které se točí kolem podnikání a které je většinou prospěšné pro společnost, čili může generovat zisk.
Oproti tomu kryptoměny jsou spíše něco jako sázky a dostihy, ruleta, čirá spekulace. Nevytvářejí hodnoty. Mají sice možnost uchovávat hodnotu, jenže míra volatility je až absurdní, aby bylo možné uchovávání hodnoty brát vážně.
Bitcoin půjde dolů (čirá spekulace), ale potom jednou zase nahoru, protože se o kryptoměny zajímá stále více lidí. Bitcoin začíná čím dál více zakořeňovat v moderní společnosti (nejen že je čím dál více automatů, ale také se někteří obchodníci pokoušejí bitcoiny využít ke směně). Nevěřím, že konkurenční krypto-„měny“ přežijí. Postupně vymřou, protože všude se píše jen o bitcoinech. Nebo si snad pamatujete z hlavy názvy alespoň třech dalších kryptoměn z těch jeden a půl tisíc druhů?? Důležité je, co si lidé vybaví jako první, když se řekne kryptoměna. Proč? Protože právě to má šanci na přežití, bez ohledu na složitost ověřování transakcí, pokusy vlád bitcoin omezit a hlásné trouby přemoudrých ekonomů. Bitcoin je víc. Je to symbol digitálního pokroku. Nejde o to, že by byl až tolik potřebný. Není. Kdyby neexistoval, nic by se nedělo. Jde o to, že přitahuje pozornost, protože někde v budoucnosti bude virtuální digitální měna něčím zcela přirozeným. Je to trochu podobné jako se smartphony. K běžnému životu stačí obyčejný telefon. K využívání moderních vymožeností jako je příruční internet, kapesní rychlofoťák či svítilna, se však lépe hodí smartphone. Musí to ale být zrovna iphone? Nemusí. Co do funkcí mezi obyčejným smartphonem a iphonem není v podstatě rozdíl. Důležitá je značka. Má-li jedinec iphone, připadá si významnější. Má-li jedinec bitcoiny, připadá si zkrátka více in, než když má jen běžnou fiat měnu jako jsou koruny nebo dolary.
Update po roce a půl…
Bitcoin nejprve propadnul až na 3000$, ale potom šel nahoru. Sice ne tak dramaticky jak jsem předvídal, ale šel nahoru. V září 2019 je tak nějak stabilizovaný na 10000$. Moje nová předpověď je, že půjde už jenom dolů. Ne, půjde dolů a pak nahoru. Taky ne! Půjde dolů, pak nahoru, pak dolů. Prostě vím úplně to samé, co ostatní, tedy nic nevím a nemohu předvídat něco tak náladového jako je vývoj Bitcoinu, který stojí a padá jenom na emocích spekulantů. Dovolím si však spekulovat, že tím hodnotným, z čeho lidé budou mít užitek, je (zatím vedlejší produkt) – blockchain. Ten by na rozdíl od Bitcoinu mohl být při zdokonalení a masovém využití užitečný. Uvidíme.
Update po dalším roce …
Bitcoin vystřelil v souvislosti s přepadením US Capitolu na 40000$. Takže jde zase dolů a potom … potom půjde nahoru! Ne! Dolů! Ne! Nahoru! Ne! Těžko říct, ale kdo si chce něco dalšího o bitcoinech přečíst, doporučuji například kontroverzní článek https://theconversation.com/what-is-the-real-value-of-a-bitcoin-96386 . Je to článek vskutku velmi kontroverzní, protože objasňuje, proč má bitcoin nulovou hodnotu a předvídá, že jednou se k této hodnotě vrátí. Tak už nevím.
Tisk na inkoustových tiskárnách je pro řadu aplikací v malonákladovém tisku velmi atraktivní. Nejen co do možností potisku rozličných i hrubě strukturovaných savých papírů, ale i co se týče kvality tisku a ceny. Cena inkoustů za posledních deset let několikanásobně spadla. Z původních 1000 Kč/100ml na 70 Kč/100ml při zachování stejné kvality tisku. Aby byl tisk rentabilní, musí se samozřejmě doplňovat cartidge. To však s sebou přináší jedno nebezpečí a sice spálení trysek v tiskové hlavě když není zajištěn kontinuální přísun inkoustu.