Elon se konečně může začít naplno věnovat svému životnímu poslání, tedy záchraně lidstva před sebou samým. Je sice jasné, že před šílenostmi (rozuměj před šílenými lidmi) nelze nikam utéct, zvlášť ne na Mars, protože k tomu vždy potřebujete vzít s sebou lidi (právě z lidí se šílenci nevyhnutelně a neustále rekrutují), ale výsledkem snahy může být alespoň zpřístupnění surovin nacházejících se mimo naší planetu, čemuž já osobně moc fandím. Píše se převratný rok 2021 – alespoň pro kosmonautiku, protože probíhá intenzivní vývoj znovupoužitelných obřích raket a výstavba kosmodromu Starbase (raketová základna budoucích Marťanů). Rakeťácký nerd Tim Dodd (Everyday Astronaut), natáčel s Elonem přímo ve Starbase a získal řadu zajímavých informací, tedy alespoň pro nerdy zajímající se o vývoj nových technologií. Celý příspěvek
Jak vydělat peníze
Překvapilo mne, kolik lidí měsíčně vyhledává na Googlu přes klíčová slova JAK VYDĚLAT PENÍZE. Je zřejmé (byť ne každý to chápe), že hledá-li někdo „jak vydělat peníze“, jde o snahu získat finanční prostředky zázračným kouzlem, spíše než o snahu najít reálné řešení problému nedostatku peněz. I když budou mít tito lidé jasně vykreslené funkční řešení před očima, nebudou schopni jej rozpoznat a začít něco dělat, protože realistická řešení jsou bez výjimky časově náročná, takže se raději nechají chytit do podvodných pastí. Přitom kardinální chybou je už jen ptát se, jak vydělat peníze. Je to nesmyslný přístup. Pokud by někdo měl rychlé řešení, potom by se velmi rychle zaplnila díra na trhu a řešení by přestalo fungovat. Nemyslíte? Snaha vydělat rychle peníze je projevem ztráty soudnosti a racionálního uvažování. Nikdy však není pozdě. Jak tedy vydělat?
Do čeho investovat
Je zřejmé, že jsou investice a „investice“. Rozhodování do čeho vložit váš čas (zejména v podobě peněz), je v dnešní době na první pohled mimořádně obtížné. Jako první většinu lidí napadne, že k investování jsou nejvhodnější akcie. Jenže když se tím začnete zabývat do hloubky, po pár týdnech přijdete na to, že svět se od dob standardního investování do akcií velmi změnil. Před mnoha lety šlo investovat s určitým zanedbatelným rizikem a mít celkem slušné šance, že se investice přinejmenším nevypaří a v době kdy se přehoupnete do důchodu pokryje alespoň inflační úpadek hodnoty peněz. Investovat do akcií bylo celoživotní dílo s rozumnou návratností. Nemovitosti jsou již také nejisté a předražené. Nebude-li dostatečná kupní síla, ceny začnou padat. A co zlato? Není jeho cena již také hodně nafouklá? Celý příspěvek
Soustředěnost
Lidé se většinou o soustředěnost začnou zajímat ve chvíli, kdy už je trochu pozdě. Nezvládnou ani dočíst článek do konce. Chybí-li dostatek soustředěnosti byť i jenom na dočtení článku, potom hledáte rychlé řešení z říše pohádek a o soustředěnosti se ve skutečnosti nechcete nic dozvědět. Ale co kdybyste měli příležitost objevit pomůcky a nástroje, které vám začnou pomáhat míru vaší soustředěnosti zlepšovat? Stálo by za to zatnout na chvíli zuby a přečíst alespoň tento jediný krátký článek až do konce?
Jak zvýšit průměrné IQ na 120 i více
Kdo by nechtěl být inteligentní? Vyšší inteligence pomáhá zlepšovat kvalitu života a snižuje množství chybných rozhodnutí. Problém je, že každý je o své výjimečnosti přesvědčený a „blbci jsou ti ostatní“. Gausova křivka normálního rozdělení četnosti IQ (inteligenčního kvocientu) v populaci naznačuje, že většina lidí má v průměru IQ kolem 100. 
Dnes je již zřejmé, že posuzovat člověka podle tohoto jediného ukazatele je značně nepřesné, protože člověk má smysl pouze jako celek, nikoliv jen hodnotíme-li jej podle toho, jak umí řešit obrázkové, matematické nebo slovní testy. Je ale zajímavé objevit, že neplatí obecně přijímané poučky uznávaných psychologů, že se IQ dovrší do osmnáctého roku života a potom zvolna klesá. IQ testy můžete hacknout. V dnešním příspěvku naznačím jak na to.
Systém pro snadné zapamatování čísel
Zapamatovat si větší čísla bez pomocného systému je v podstatě nemožné. Pamatujeme si většinou jenom velmi často používaná čísla (např. své vlastní telefonní číslo). Baví-li vás zlepšovat své dovednosti, měli byste mít v hlavě i pár jednoduchých systémů pro získání nadpřirozených schopností, jaké mají zpravidla jen postavy ve filmech a seriálech. Jednou z takových schopností je třeba právě umět si zapamatovat dlouhé náhodné číslo. Lidé, kteří se účastní přeborů v pamatování, si dokáží podobnými systémy, jaký se teď hned můžete naučit, pamatovat i několik stovek číslic (vlastně tisíce, ale nechci vás hned v úvodu vyděsit).
50 způsobů jak zlepšit myšlení
Údajně využíváme jen 2% z celkových možností našeho mozku. Když však sleduji projevy spoluobčanů, ať už v diskusích na internetu, nebo v reálném životě, mám pocit, že je to odhad vysoce nadhodnocený. Myšlení používáme jen výjimečně. Lidé dělají a říkají neuvěřitelně hloupé věci, kterými škodí sobě i druhým. Je přirozené žít v souladu se stádem, nicméně chová-li se stádo sebedestrukčně, je lepší se odtrhnout a začít používat rozum, i za cenu, že to (zpočátku) dost bolí a že se budete cítit jako vyvrhelové společnosti.
Následující cvičení vám mohou trochu napomoci myšlení aktivovat. Chcete-li dosáhnout zlepšení, bude zapotřebí vybudovat silné návyky, které myšlení podpoří dlouhodobě, zejména se jedná o návyk neustále zkoušet nové věci, nové postupy a prozkoumávat nové pohledy na to, co již znáte. Zkoumejte hranice své zóny pohodlí a záměrně je překračujte. Stačí i jenom na chvilku, ale pravidelně každý den.
Celý příspěvek
Náklady obětované příležitosti
Každý den máme všichni stejné množství času. V mezích svých znalostí a fyzických či mentálních dovedností děláme nejlepší možná rozhodnutí a sice tak, aby nám přinášela maximální užitek. Každá volba má přitom určitou cenu. Snažíme se zvolit variantu, která má pro nás co nejvyšší přínos a zároveň co nejnižší cenu. Náklady obětované příležitosti lze vnímat jako hodnotu příležitosti, kterou jsme nezvolili při rozhodování mezi dvěmi či více možnostmi. Většinou se však bere v úvahu pouze druhá volba v pořadí (seřadíme-li možnosti podle jejich hodnoty).
Účinná tvorba návyků
Skutečnost, že návyky mají největší vliv na úspěch v životě, je pro naprostou většinou populace neznámá. Ale i když objevíte moc návyků a nastudujete si jak fungují, věc docela jiná je umět návyky efektivně dlouhodobě budovat. V tomto příspěvku bych se rád krátce podělil o praktické zkušenosti s dlouhodobým budováním užitečných návyků nenásilným přírůstkovým způsobem. Jedná se v podstatě o atomové návyky. Celý příspěvek
Mindset
Na Stanfordu působí psycholožka Carol S. Dweck, která se proslavila knihou Mindset – The New Psychology of Success a zejména zajímavým konceptem rozlišování myšlení. Rozděluje myšlení do dvou kategorií. Jedni mají neměnné nastavení mysli, tzv. „fixed mindset“ a druzí mají růstové nastavení mysli, tzv. „growth mindset“.
Zatímco lidé s neměnným myšlením nevěří na možnost pozitivní změny a tedy ani nechtějí na svém myšlení a životě nic měnit, druzí věří, že své znalosti, dovednosti a životní situaci mohou přímo ovlivňovat a tak se vzdělávají, získávají nové dovednosti, rostou.
Umění dokončování a jak se k tomu dopracovat
Daří se lidem dotahovat věci do konce?
Mně se to příliš nedaří, takže neustále experimentuji a hledám postupy, jak věci do konce dotahovat. Napadlo mě, jestli tento problém nemám jen jako jediný u nás. Pomocí analýzy vyhledávání klíčových slov jsem s vysokou přesností zjistil, že tento problém mám (v ČR) skutečně jenom já sám (anebo spoluobčané nehledají na internetu řešení podobných problémů). Testoval jsem desítky klíčových slov typu „jak dotahovat věci do konce“ pomocí Ubersuggest a nikdo žádné podobné dotazy na Google v ČR nemá. Nula dotazů. Jedním ze souvisejících bylo klíčové slovo „sebedisciplína„, které vyhledává 90 česky hovořících uživatelů měsíčně a „soustředěnost“ (70 uživatelů měsíčně). Je úžasné, že v podstatě nikdo z několika milionové populace nemusí pátrat, jak udržet soustředěnost na hrubě ohraničené hrstce cílů, aby se vždy podařilo cokoliv dotáhnout do konce. Všichni bez problému dosahují všeho čeho se jim zachce! (Přiznám se, že ani já nehledám na českých webech, ale výhradně na zahraničních, protože české stojí za starou bačkoru.) Jak tedy dotahovat věci do konce? Co je k tomu zapotřebí?
Studujte na MIT
MIT, neboli Massachusetts Institute of Technology, je věhlasná univerzita zaměřená především na techniku. V žebříčku Academic Ranking of World Universities se nachází celosvětově na čtvrtém místě. Na prvním je Harvard. Pro srovnání – ČVUT je někde na osmisté pozici (číselně 800 +/- autobus).
Neponoukám vás, abyste si podali přihlášku a odjeli studovat do USA. Mozkové závity můžete totiž trénovat i na dálku a nemusíte za to ani nic platit. Celý příspěvek
Bude možné fyzicky omládnout?
Šarlatánů, kteří slibují zpomalení stárnutí, nebo omlazení, bylo, je a bude ještě hodně. Ale co když jsou někteří vědci skutečně na stopě průlomovým objevům? Nechali byste se omladit o deset, dvacet nebo i více let, kdyby to bylo možné a bezpečné? David Sinclair, profesor genetiky na Harvardu, který se zabývá výzkumem stárnutí, je přesvědčen, že bude možné omládnout již v blízké budoucnosti. Výsledky jeho pokusů na myších přinejmenším naznačují, že jsme se v mnoha věcech dost mýlili a musíme připustit, že rozhodně nelze možnost totálního omlazení vyloučit.
Lze se rozvíjet hraním počítačových her?
Ač jsou počítače stále neskutečně pomalé (výkon zatím naprosto nedostačuje ani na jednoduchou simulaci přesvědčivější reality), začínají se zvolna objevovat hry, které velmi zjednodušeně simulují i různé složitější činnosti. Vezmeme-li v úvahu, že se běžně používají simulátory například pro výcvik pilotů letadel, potom proč by hraním nešlo cíleně rozvíjet určité dovednosti, jako například soustředěnost, trpělivost, vytrvalost, tvořivost, snižování entropie (opak vytváření chaosu), schopnost rychlého určování priorit, dovednosti v „programování světa“ a další.
Inovace
Jsou možné inovace ve světě, kde je vše již vymyšlené?
Domnívám se, že inovace, tedy vylepšování a technické novinky, mají pouze ekonomické hranice. Hmotu lze uskupit do tvarů a systémů, které jsou zatím nepředstavitelné. Jediné omezení spočívá v reálném praktickém využití. Pokud je nový systém lepší, než předchozí, nebo zkrátka přináší určitou výhodu, úsporu, přínos navíc, potom nepřevýší-li náklady zisk, musí se alespoň na čas ujmout. Avšak aby se inovace ujala, je také zapotřebí šikovný marketing. Ve světě zahlceném informacemi je i pro geniální nápady těžké najít si cestu ke spotřebitelům. Nestačí tedy pouze inteligentní design. Marketing je pro větší úspěch dokonce nejdůležitější složkou. (Z mého pohledu je to především důmyslná společenská hra s emocemi.) V tomto příspěvku se zabýváme spíše technickou stránkou inovací.
Inovace bývají překvapivé a upoutávají pozornost. Snadno lze mentálně zpracovat například inovativní způsoby obrábění či tvarování dřeva:
Cesta k přirozenější výuce technických oborů
Čím lépe dokážete pracovat s informacemi, tím úspěšnější v životě musíte zákonitě být. K dokonalému ovládnutí práce s informacemi je zapotřebí umět mapovat ohromné množství informací přímo do své paměti a s namapovanými celky dokázat aktivně pracovat. Jde o řadu provázaných dovedností, které se bohužel ve školách neučí. Technické obory mají nejblíže k praktickému studiu, avšak zatím se jen málo daří toho využít. Pomůže virtuální realita?
Sebedisciplína
Zajímá vás co je sebedisciplína a jak tuto vysoce ceněnou dovednost získat? Celý příspěvek
Pilíře západní civilizace
Základy, na kterých stojí celá západní civilizace, považujeme dnes za zcela samozřejmé a jen málokdo si uvědomí, jak složitě provázaný je například průmysl. Víte, jak vznikají rozmanité předměty, se kterými se denně potkáváte? Jistě, vznikají nějak v Číně. Vše bylo ale nejprve pracně vynalezeno na západě.
Takto se například kdysi začala vyrábět valivá ložiska. Následující unikátní dokumentární film zachycuje vznik ložisek již od chvíle vytěžení železné rudy!
Ukázka praktické výuky elektrotechniky
Pokud jste tento blog navštívili vícekrát, potom už víte, že vzdělávání řeším poměrně často. Je to věc, která mi stále vrtá hlavou. Nedokážu pochopit, jak je možné, že se školství (zejména to naše) – ve srovnání s ostatními oblastmi – vyvíjí tak pomalu. Co je to za lidi, kteří rozhodují co učit a jakým způsobem to děti učit? Proč sestavují tak strašně nudné a nepraktické učební osnovy? Proč je odborná literatura pro pedagogy tak neuvěřitelně nabobtnalá a plná zkostnatělých pouček, že se podstatné věci úpně ztrácejí? Důvody budou nejspíš stejné, jako například v případě lidí, kteří jsou přesvědčeni, že Země je placatá a vesmírné programy podvod; vzájemně si poplácavají po ramenách, kupříkladu v komentářích u videí z vesmíru, a udržují tím na živu svou kolektivní iluzi. Dokonce i videa s ultravysokým rozlišením považují za rendery z počítačů. Akademické iluze mají zkrátka také své ortodoxní vyznavače. Zvrátit by to šlo snad jen díky odvážným lidem, kteří by dokázali předstírat, že jsou členy kultu a potom by nenápadně a zvolna protlačovali do systému funkčnější osnovy a metodiky. Nikdo mimo kult nemá šanci změny realizovat.
V tomto příspěvku si ukážeme, jak je snadné připravit zajímavý a zároveň praktický způsob výuky na příkladě z elektroniky. Podotýkám, že to není má parketa, zabývám se něčím zcela jiným. Celý postup jsem vytvořil tak, že jsem si na půl dne sedl k internetu, hledal co nejkvalitnější zdroje informací a sestavoval z toho výukovou hodinu tak, aby byla zajímavá a aby studenti dokázali pochopit o co jde a proč je dobré to umět. Stejným způsobem by podklady mohl připravit kterýkoliv učitel fyziky nebo elektro(tech)niky (pokud by měl motivaci a prostor).
Kdybych mohl rozhodovat, jak učit děti, vždy bych začínal praktickými úkoly. Uvedl bych čeho chceme dosáhnout a nastínil jak toho dosáhnout. Teorii bych zařadil, až když by bylo krajně nezbytné objasnit probíhající děje, nebo provést výpočty. Dnes se to všude běžně dělá tak, že se vykládá a vykládá teorie (z pohledu žáků: „Furt tam u tabule něco mele…„), potom nějaké výpočty, ale nikomu nedojde, k čemu by to všechno mohlo být dobré a když ano, tak jak ty znalosti použít v praxi. Dáte-li teorii na začátek, získáte si jenom pár nerdů (pokud vůbec někoho) a ve třídě bude neklid nebo unavená atmosféra, protože většina dětí se bude nudit. Nebudou mít žádnou představu kam informace zařadit (nevzniknou potřebné asociace a propojení), bude nízká motivace, nedojde jim k čemu je to všechno dobré, takže namísto získávání vhledu do problematiky se budou biflovat aby prolezli … v čehož důsledku dohromady nic nepochopí. Taková metodika je katastrofická! Jakým právem plýtvá školství časem těch nebohých dětí?! Bylo by jednou možné začít vyučovat na konkrétních příkladech, tedy tak jak to v životě opravdu chodí? Tzn. „Máte problém a potřebujete jej vyřešit.“ … ?
Takže, hodina začíná …
Dávkové spouštění programů pro vyšší efektivitu práce
Uvědomíte-li si, že každé kliknutí myší, které uděláte, vám odebere část energie z denní dávky vůle, brzy zautomatizujete i takové činnosti, jako spouštění programů. Proč? Protože je hloupé každý den otevírat jednotlivé stejné programy a složky, když stačí obětovat pár minut času a potom pokaždé jen jednou kliknout a máte práci připravenou jako na dlani.
Celý příspěvek