Toto celé na první pohled působí paradoxně – přece čím víc se snažíte, tím větší by měl být úspěch?! Ono to ale z nějakého důvodu funguje často naopak. Čím více tlačíte na pilu, tím to jde hůře.
Příměr s pilou je na místě. Představte si do detailu co se děje, když něco řežete a hodně tlačíte na pilu. Jednotlivé zuby se zařezávají do materiálu víc než je nutné nebo vhodné. Vzniká vyšší odpor – musíte vyvinout větší sílu, ale také dochází k nadměrnému zahřívání pilových listů a jejich rychlejšímu opotřebení.
Existuje optimální řezná síla a rychlost, při které úběr materiálu probíhá ideálním způsobem a opotřebení pily je minimální.
Stejně tak s nejvyšší pravděpodobností existují optimální podmínky pro udržitelný postup vpřed pro různé další činnosti, například pro úspěšné podnikání, pro uspokojivý postup v kariéře, jste-li zaměstnanci. Nebo i ve vztazích, když například hledáte partnerku.
Podobně jako existují „brzdné“, resp. třecí síly při řezání pilou, existují i neviditelné společenské síly, které značně znesnadňují život „dříčům na pilu“. Typicky snažíte-li se dělat kariéru agresivním způsobem, potom lidé okolo vás se budou instinktivně vyhýbat vám v tom pomáhat, nebo dokonce začnou házet klacky pod nohy. V podnikání a zejména v obchodu zase platí, že čím víc se snažíte získat nějakého zákazníka nebo klienta, tím menší máte šance – na protistranu působíte odpudivě, podezřele až nemístně. Platí jistě i paralela při hledání partnerky, kdy čím více dáváte najevo, že o ní stojíte, tím menší jsou šance na úspěch (limitně jdoucí k nule). Proč tomu tak v životě je?
V příkladě s ucházením se o přízeň ženy je teoreticky možné pokusit se vžít do její pozice a podívat se na sebe z druhé strany. Žena se může podvědomě ptát: „Proč se tolik snaží? Nemají o něj ostatní ženy zájem?“
V příkladě z obchodu se podívejte na sebe – obchodníka z pohledu toho, komu chcete něco prodat. „Proč se ten prodejce tolik snaží prodat? Není o ten výrobek zájem? Neprodává se? Bude to nejspíš pěkný kšunt!“
Při prodeji je téměř nemožné uspět pokud tlačíte na pilu. Normální potenciální zákazník vás v takovém případě pošle pryč nebo uteče. Lidé chtějí především to, o co je zájem obecně a přitom se jedná o nedostatkové zboží.
Čím nahradit přílišné snažení?
Představte si ohniště. Teď už víte, že nemá smysl snažit se lít tam benzín. Takovým způsobem se nepřikládá.
Chcete-li zvýšit teplotu, můžete to zařídit i jiným způsobem, pozvolna a systematicky. Nejprve menší dřívka, potom větší polínka a špalíky. Nakonec tam můžete dát třeba i brikety. Každopádně je dobré mít oheň stále pod kontrolou.
Stejně tak je vhodné mít pod kontrolou svojí kariéru (neustálé systematické sebevzdělávání spojené s aplikováním získaných znalostí v praxi) nebo podnikání (zde především neustálé zdokonalování genetického kódu společnosti a hledání nových příležitostí a schopných jedinců). Při sebevzdělávání vzniká přílišným snažením chaos a povrchní dovednosti případně žádné dovednosti, ale jen letmé vědomosti.
V podnikání je přespřílišné snažení trochu komplikovanější zpozorovat. Typicky k němu dochází u malých živnostníků, kteří se bojí předávat role ve své živnosti druhým lidem, takže neochotu riskovat kompenzují šílenými přesčasy, kdy pracují třeba i 17 hodin denně bez odpočinku. Nepozorovaně se jim potom vytrácí ze života efektivita, zdraví a motivace. Také jsem byl v takové situaci. Nevěřil jsem, že je možné najít za některé funkce, které jsem vykonával, schopnou náhradu, protože reálné zkušenosti nebyly vůbec povzbudivé. Nakonec mi došlo, že i v procesu hledání lidí se musí člověk postupně krok za krokem zdokonalovat, až jednou dokáže při troše štěstí schopné pracovníky najít. Nemá přitom smysl stěžovat si na školství nebo na vysokou zaměstnanost. Takové myšlení jenom oslabuje schopnost soustředit se na hledání řešení daného problému. Přestal jsem se snažit urputně nárazově a začal jsem hledat systematicky a dlouhodobě.