Existují čilé on-line trhy, kde vysoce kreativní jedinci nasedli ve správný čas na správnou vlnu a vydělávají v poměrně krátké době (1 až 2 roky) miliony dolarů třeba za prodej šablon do WordPressu. Jaké schopnosti musí asi tito kreativci mít, aby mohli dosáhnout úspěchu?
Než se pustím do hledání „nadpřirozených“ schopností extrémních tvořivců, měl bych nejprve rozptýlit pochybnosti, které může náhodný čtenář při čtení informace o tom, že někdo vydělává miliony dolarů po dvou letech prodeje jedné blbé šablony do WordPressu. Následující obrázek je screenshot stránky themeforest.net, která je součástí komplexu stránek Envato Marketplaces. Tyto stránky sleduji delší dobu. Četl jsem i knihu o jejich vzniku, kterou napsal majitel Collis Ta’eed (How to Build a Successful Blog Business) v roce 2010. Prodeje jsou skutečné.
Výpis šablon je řazený podle počtu prodaných kopií. Přibližně 50% z ceny se odvádí provozovateli. Je-li prodejce velmi úspěšný, odvádí jen 30% a pokud má nastavený affiliate a kupující přijde z jeho stránky, potom dostane z prodeje i těch zbývajících 30%.
Z prodeje šablony „Avada – Responsive Multipurpose Theme“ získal zatím její autor zřejmě až 2 miliony dolarů (před zdaněním a bez započítání nákladů na reklamu – pokud však využívá virální marketing, mohou být náklady na reklamu naprosto mizivé). Šablona byla nahrána na themeforest v roce 2012.
Vytvořit šablonu pro WordPress není po technické stránce nic složitého. Mnohem těžší je vytvořit ji tak, aby byla esteticky zajímavá. Nejtěžší je však umět zajistit její prodej, tzn. přivést na prodejní stránku velké množství uživatelů, kteří něco podobného hledají.
Kdybych se teď já (nebo vy) rozhodl stvořit ještě lepší šablonu než je Avada, asi by se nám to nepodařilo. Nebo možná i podařilo, ale ne s takovým prodejním výsledkem. Šablon pro WordPress se totiž na themeforest prodávají v tuto chvíli tisíce a tisíce.
Normální člověk si řekne, že uspět v takové konkurenci není možné a nevyplatí se do toho investovat čas. Je však opravdu normální takto uvažovat? Vždyť je extrémní konkurence v podstatě v jakékoliv činnosti! Kam se podíváte, všude je přebytek nabídky (byť mnohdy pochybné kvality), takže v tom zakopaný pes pravděpodobně nebude.
Tvorba digitálních produktů je velmi zdlouhavá a namáhavá práce, ale jaká práce není namáhavá? Nikdy nemáte jistotu, že se vaše dílo prodere na povrch a zaujme.
Může být hlavní problém v nejistotě? Dokázali byste třeba rok od rána do noci intenzivně pracovat na něčem, co může být nakonec naprostý propadák? Jenže nejistota dosažení zisku je také všude.
Jaké „nadpřirozené“ schopnosti je potřeba mít?
Podle mě lidé, kteří dokáží téměř zázraky, mají silnou vnitřní motivaci. A nejen to. Dokáží se naplno dlouhodobě věnovat své práci, aniž by si nechávali rozptylovat soustředěnost vnějšími nebo i vnitřními rušivými vlivy. Nacházejí se často ve stavu zvaném proudění. Mně se daří do tohoto stavu intenzivní soustředěnosti dostávat jenom někdy a jen velmi brzy ráno, kdy je ještě všude klid a nikdo po mě nic nechce. V těch ojedinělých okamžicích bývám hodně tvořivý a jde to úplně samo. Asi proto se tomu stavu říká proudění. Nic při tom nepřekáží v tvorbě. Jednotlivé díly skládačky zapadají do sebe snadno a rychle, jako na precizně naplánované stavbě moderního domu.
Když si představím, jaké by to bylo dokázat se do stavu proudění dostávat na povel a na celý den, jímá mě závrať uvědomím-li si, co všechno by se dalo vytvořit a dokázat.
Odhaduji, že největší vliv na soustředěnost, která je k dosažení smysluplné tvořivosti klíčová, má schopnost sebeovládání a především schopnost odolávat jakýmkoliv rušivým impulsům. Z ničeho nic na vás přijde například nutkání jít si přečíst něco na idnes.cz, osel.cz nebo plenit ledničku. Dokážete-li podobným náhlým impulsům vždy odolat, jste jednoduše jednou nohou za vodou.
Naučit se odolávat všemožným rušičkám se však zdá být nadlidský úkol. Člověk reaguje na podněty instinktivně a bez vědomého rozhodování. Řada rušivých podnětů přichází zevnitř. Do hlavy si navíc každý nataháme spoustu zbytečných myšlenek, které nám v ničem nepomáhají a jen tam straší a vyrušují. Podle mě lidé, kteří dokáží „zázraky“, se umí naplno dlouhodobě ponořit do práce a odolávají všemu, co se pokouší ničit jejich soustředěnost. Odolávají dokonce i vnitřním strašákům, strachu z neúspěchu, strachu z neznámého, odolávají vnitřní nejistotě, odolávají zkrátka všemu co se každému obyčejnému člověku neustále plete pod nohy. Nevěřím, že jsou to géniové. Mají jen silnou vnitřní motivaci a dobře vytrénovanou vůli, vytrvalost a velkou odolnost. Můžeme se to také naučit? Po letech trénování soustředěnosti se obávám, že zdaleka ne každý se to může naučit. Navzdory neúspěchu si však zachovávám to nejcennější – naději. Máte-li stále v sobě naději, může se stát sem tam i nějaký zázrak. Naděje má hodně společného s vůlí jít dopředu za každou cenu. Kdo ztratí naději, zastaví se na místě. V té chvíli ale člověka začnou snadno rozežírat destruktivní memy. Kdo dosáhl uvědomění si těchto myšlenkových struktur, nemůže se nikdy vzdát naděje.
Nadpřirozené schopnosti u nikoho nenajdete. Zato však objevíte spoustu vnitřní motivace, radost z práce bez ohledu na nejistoty, schopnost soustředit se bez ohledu na rušivé vlivy a především naději na úspěch.